Slováci si zvolí nového prezidenta během příštího března. Rozhodl o tom v souladu s ústavou předseda Národní rady SR Pavol Paška, který volby ve čtvrtek oficiálně vyhlásil. Datum prvního kola bylo stanoveno na 15. března. Případné druhé kolo proběhne o čtrnáct dní později. Předseda slovenského parlamentu seznámil veřejnost s volebními termíny přesně den poté, co svou prezidentskou kandidaturu potvrdil dosavadní favorit průzkumů a předseda Paškovy strany Směr — sociální demokracie: současný premiér Robert Fico.

„Oficiálna predvolebná kampaň sa začne pätnásť dní pred voľbami, čiže od 28. februára 2014 (...) Maximálna hodnota finančných prostriedkov, ktorú môžu kandidáti použiť počas kampane je 132 775 eur (asi 3,7 milionu korun),“ cituje Pašku agentura TASR.

Pozorovatelé se shodují, že kampaň na Slovensku se navzdory řečenému vede už více než rok. Silnice lemují billboardy podnikatele a filantropa Andreje Kisky a 41letého exposlance KDH a právního experta Radoslava Procházky. Jako oficiální kandidáti již vystupují také 69letý, avšak světoznámý disident-konzervativec Ján Čarnogurský, první slovenský ministr zahraničí, herec a exředitel televize JOJ Milan Kňažko a bývalý předseda parlamentu Pavol Hrušovský.

Hrušovského přitom podporují tradiční strany pravicových koalic SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd jako svého společného nominantata.

Kromě řečených oznámili kandidaturu například Peter Osuský podporovaný neoliberální až libertariánskou stranou SaS, Stanislav Martinčko nominovaný malou Kolicí občanů Slovenska, primátor Rimavské Soboty Jozef Šimko, kardiochirurg Viliam Fischer, překladatelka a učitelka Ľubica Blašková či invalidní důchodce z Košic Leonid Chovanec. Výraznější úspěch těchto uchazečů se ale neočekává.

Otázka premiérství

Robert Fico vítězí dlouhodobě ve všech prezidentských průzkumech, a to i přesto, že svou kandidaturu potvrdil teprve nyní. Vítězství v prvním kole má dle většiny pozorovatelů jisté. Otázkou zůstává, zda vyhraje i celkově, a to buď prostým ziskem nadpoloviční většiny hlasů 15. března (což se dnes jeví jako nepravděpodobně), nebo až nad spolu-postoupivším protivníkem 29. března (což je pravděpodobnější). Pozorovatelé teď debatují, kdo oním spolu-postoupivším eventuálně bude. V průzkumech se za premiérem umísťují střídavě Andrej Kiska, Pavol Hrušovský, Milan Kňažko a Radoslav Procházka.

Slovenští novináři si pak v příslušné souvislosti kladou ještě dvě otázky: proč dává Fico přednost prezidentské funkci před vlivnější premiérskou a kdo povede vládu a stranu Směr, pokud se prezidentem nakonec stane.

Na první otázku odpovídá většina pozorovatelů v zásadě shodně: Robert Fico je na vrcholu popularity a již těžko vystoupá výše. Stranu Směr vede od jejího vzniku v roce 1999. Dvakrát sestavoval a řídil vládu. Jak stranu, tak kabinet přitom vedl s velkým osobním nasazením, a tak se mluví i o tom, že je neustálým politickým bojem už unaven.

Podle svých posledních vyjádření chce ovšem Fico být prezidentem velmi aktivním. Jak uvádí Aktuálne.sk, hodlá „intenzívnejšie vstúpovať do sociálneho dialógu“ a „aktívne pomáhať vláde v zahraničnopolitickej agende“. Zároveň nevylučuje, že bude „oslovovať poslancov parlamentu alebo vládu, či by si neosvojili nejaký legislatívny návrh“, který bude on sám „považovať za správny“.

Usilovat o rozšíření prezidentských pravomocí Fico prý nyní nehodlá.

Na druhou otázku — totiž kdo povede vládu a Směr — se odpovědi hodně různí. Podle Ficova čtvrtečního sdělení získá příslušné funkce jeden ze stranických místopředsedů. Z těch podle znalců připadají v úvahu tři: současný ministr vnitra Robert Kaliňák, současný ministr kultury Marek Maďarič a stávající ministr financí Peter Kažimír. Kaliňák je přitom považován obecně za nejvlivnějšího, Maďarič za vnitrostranicky nejpřijatelnějšího a Kažimír za pomyslného černého koně.

Možná je nicméně stále i varianta, že stranu a vládu povedou dva různí lidé.

Skutečný vliv a volba

Z hlediska ústavy je slovenský prezident podobně silnou postavou jako český, může však blokovat nominace z vlády či z parlamentu na obsazení vedoucích míst na několika vlivných úřadech, resp. institucích. Jeho vliv narůstá také při vládních krizích — pokud je určitému kabinetu vyslovena nedůvěra poslanci, musí část rozhodnutí odstupující vlády schvalovat právě prezident.

Slovenský prezident je také volen podobně jako český — v přímé dvoukolové volbě s pětiletým mandátem. Slováci takto volili prezidenta už třikrát. V roce 1999 zvítězil Rudolf Schuster, v letech 2004 a 2009 pak Ivan Gašparovič.

K registraci k volbě jsou na Slovensku nutné podpisy nejméně patnácti poslanců (v ČR musí být dvacet poslanců, případně senátorů), anebo patnácti tisíc občanů (v ČR padesáti tisíc). Všichni zájemci o kandidaturu musejí své podpisové archy odevzdat nejpozději 9. ledna.

Další informace:

TASR P. Paška: Prvé kolo prezidentských volieb bude 15. marca 2014

SME.sk Nástupom Fica je víťaz prvého kola jasný

SME.sk Najťažší kaliber Smeru

SME.sk Závažné tromfy prezidentských kandidátov

SME.sk Fico odstavil Pašku, ku kreslu premiéra má blízko Kaliňák

Pravda.sk Smer siahne po korunnom princovi

Aktualne.sk Kandidát Fico chce pre prezidenta väčšie právomoci, verí že ich dostane