Slovenských prezidentských kandidátů je nakonec patnáct

Archy s podpisy k oficiální registraci stihlo včas odevzdat čtrnáct mužů a jedna žena. Pouze dva z kandidátů se hlásí k levici. Současný premiér je nesporným favoritem prvního kola. Druhé bude dle znalců zajímavější.

(pjed)

13.01.2014 23:21

A1

Podpisy na podporu Heleny Mezenské dorazily na příslušný úřad jako poslední, pouze pár hodin před vypršením lhůty. Mezenská je mezi uchazeči jedinou ženou. Repro archiv OlaNO

Patnáct osobností stihlo nakonec shromáždit dostatek podpisů, jenž je na Slovensku potřebný k prezidentské kandidatuře. Podporu alespoň patnácti poslanců prokázali současný předseda vlády a strany Směr-SD Robert Fico, emeritní předseda parlamentu Pavol Hrušovský z Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), který kandiduje i za pravicovou SDKU-DS a slovensko-maďarskou liberální Most-Híd, první slovenský ministr zahraničí, herec a exředitel televize JOJ Milan Kňažko a Gyula Bárdos ze Strany maďarské koalice. Podpisy nejméně patnácti tisíc občanů pak nasbírali podnikatel a filantrop Andrej Kiska, mladý exposlanec KDH a právní expert Radoslav Procházka, disident-konzervativec Ján Čarnogurský a poslankyně volného uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OlaNO) Helena Mezenská.

Dále budou dík občanským podpisům kandidovat také poslanec Peter Osuský, jehož navrhla libertariánská Svoboda a solidarita (SaS), profesor chemie Milan Melník, který byl v minulých volbách podporován mečiarovskou HZDS, bývalý velvyslanec v Argentině a nominant neparlamentní Komunistické strany Slovenska (KSS) Ján Jurišta, primátor Rimavské Soboty Jozef Šímko, předseda miniaturní Koalice občanů Slovenska Stanislav Martinčko, chirurg Viliam Fischer, jenž se proslavil první úspěšnou transplantaci srdce v zemi, a známá postava slovenského třetího sektoru Jozef Behýl, který je zároveň vlastníkem realitní agentury.

Podle všech pozorovatelů zvítězí v prvním volebním kole (15. března) Robert Fico, a to suverénně. Má k tomu dost zkušeností, vlivu i financí. V průzkumech vede nad ostatními uchazeči o desítky procent.

Otázkou zůstává, kdo s ním postoupí do druhého kola (29. března) a jestli dokáže sjednotit protificovský tábor. Podle průzkumů mají dnes největší šanci Hrušovský, Kiska a Procházka, nabídka uchazečů je ale rekordní a kampaň teprve před horkou fází.

„Možno to znie paradoxne, ale voľby nemajú jednoznačného favorita. Nie je jasné, kto postúpi proti Robertovi Ficovi (...) a už vôbec nie je jasné, ako sa bude situácia v druhom kole vyvíjať,“ shrnul sociolog Pavol Haulík pro Aktuálne.sk.

Prezident ideál
Vedle identity Ficova spolupostupujícího vedou slovenští publicisté debatu ještě o dvou záležitostech, které s nastávající volbou souvisejí: jednak se řeší, jaký by vlastně měl prezident být a který z kandidátů má k ideálu nejblíže, a jednak se klade otázka, proč chce Fico být spíše prezidentem než předsedou vlády.

V prvním tématu se autoři dělí v zásadě na dvě skupiny. První vidí ideálního prezidenta jako vyjednavače a smiřovače, pojistku stability systému a osobnost stojící nad aktuálními střety politických stran. Druhá zdůrazňuje současnou mocenskou dominanci strany Směr-SD a volá po prezidentovi, který jí bude v rámci svých pravomocí vyvažovat.

Názory na to, který z kandidátů má k těmto ideálům nejblíže, se v obou skupinách různí. Jména Hrušovský, Procházka a Čarnogurský ale padají jak v první, tak ve druhé skupině.

Motiv Fica
V druhém tématu debaty – v hledání odpovědi na otázku proč chce být Fico raději prezidentem než předsedou vlády – se nejčastěji zmiňuje únava Roberta Fica z mnohaletého politického boje a argument, že větší šanci na vítězství by už asi nikdy neměl.

Odpůrci Směru připomínají, že v případě Ficovi výhry získá strana úplnou kontrolu nad obsazením vedení televize a rozhlasu, informační služby SIS, Národního bezpečnostního úřadu či guvernéra NBS. Jiní autoři ale namítají, že už současný prezident Ivan Gašparovič jde Směru ve všech ohledech na ruku, a na rozložení moci tak Ficův případný nástup téměř nic nezmění.

Sám Robert Fico slibuje, že po případném vítězství nebude usilovat o posílení prezidentských pravomocí – chce se dle vlastních slov pouze častěji setkávat se zástupci standardních stran, angažovat v sociálním dialogu a aktivně prosazovat zájmy Slovenska v zahraničí.

Srovnání s ČR
Slovenský prezident má z hlediska ústavy podobně silné postavení jako český, může však blokovat nominace z vlády či z parlamentu na obsazení vedoucích míst na několika vlivných úřadech, resp. institucích. Jeho vliv narůstá také při vládních krizích – pokud je určitému kabinetu vyslovena nedůvěra poslanci, musí část rozhodnutí odstupující vlády schvalovat právě prezident.

Slovenský prezident je také volen podobně jako český – v přímé dvoukolové volbě s pětiletým mandátem. Slováci takto volili prezidenta už třikrát. V roce 1999 zvítězil Rudolf Schuster, v letech 2004 a 2009 pak Ivan Gašparovič.

K registraci k volbě jsou na Slovensku nutné podpisy nejméně patnácti poslanců (v ČR musí být dvacet poslanců, případně senátorů), anebo patnácti tisíc občanů (v ČR padesáti tisíc). Konečnou lhůtou pro odevzdání podpisů byla tento rok půlnoc 9. ledna.


Další informace:
SME.sk V boji o prezidenta sa stretne pätnásť kandidátov, stihla to aj Mezenská
SME.sk Ľubica Blašková stiahla kandidatúru na prezidentku
Aktualne.sk Fico vraj viac moci ako prezident nechce. Sľubuje vystupovanie hodné lídra
Aktualne.sk Ženy za prezidentskými kandidátmi nehľadajte. Pozrite sa, komu to vyhovuje
Aktualne.sk Chceli by ste ho za prezidenta? Pozrite sa, čo sľubuje Hrušovský
Aktualne.sk Veríte mu? Takýmto prezidentom chce byť Čarnogurský
Pravda.sk Veľký súboj o Prezidentský palác sa začína, v hre je 15 kandidátov
Pravda.sk Politológ: Účasť vo voľbách ovplyvní konfrontačná kampaň


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.