Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podle ministerstva by sociální dávky měli dostávat jen lidé, kteří je skutečně potřebují. Ministerstvo se proto společně s úřady práce snaží zabránit tomu, aby doplatek na bydlení zneužívali někteří provozovatelé ubytoven. Pomoci by v tom měla mimo jiné právě připravovaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi.

„Chceme zamezit obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Intenzivně pracujeme na návrhu nových opatření, připravujeme změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

„Rovněž plánujeme ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj prosazení zákona o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, jež na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok,“ dodala s tím, že hodlá posílit terénní sociální práci na úrovni měst a obcí a v sociálně vyloučených lokalitách rozvine už běžící spolupráci s neziskovým sektorem.

Ministerstvo se ohradilo proti tvrzení, podle kterého „stát prakticky rezignoval na kontrolu účelnosti sociálních dávek“. Ve středu to uvedl deník Právo. Přestože je Úřad práce (ÚP ČR) personálně poddimenzovaný, snaží se podle jeho generální ředitelky Marie Bílkové v maximální možné míře zamezit zneužívání sociálních dávek. V tomto ohledu se dle jejích slov osvědčuje spolupráce s republikovou i městskou policií.

„Prakticky ve všech krajích se nám daří tímto způsobem podchytit případy neoprávněného pobírání sociálních dávek. V několika případech už dokonce soud rozhodl o podmíněných i nepodmíněných trestech odnětí svobody. Na kontrolu jsme nerezignovali a nedostatek vlastních kapacit se snažíme kompenzovat spoluprací s dalšími orgány,“ upozorňila generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková.

Nepravděpodobné jsou údajně také informace, podle kterých „sociální dávky shrábnou jen kšeftaři s drogami, kdy je drogový dealer před úřadem odchytí.“ Tato praxe není možná, jednoduše proto, že příspěvky, které ÚP ČR vyplácí klientům opakovaně, nedostávají lidé v hotovosti u přepážky, ale na účet nebo složenkou. Příjemci tedy neodchází s finanční hotovostí, o kterou by je mohl drogový dealer ihned připravit.

Podle tiskového oddělení ministerstva je naopak pravdou, že je vždy začátkem měsíce počet lidí, kteří na příslušná kontaktní pracoviště ÚP ČR přicházejí, vyšší. Úředníci to zdůvodňují tím, že lidé musí pravidelně dokládat podklady a potvrzení o příjmech, na jejichž základě úřad ověří, zda nárok na dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi stále trvá. Nebo zda se finanční a sociální situace žadatelů změnila.

V případě, že člověk plní podmínky pro výplatu nejen těchto dávek, ÚP ČR je vyplácí v zákonem stanovených lhůtách. „Ke zpoždění nedochází,“ tvrdí Úřad práce. K problémům s frontami tak dochází spíše proto, že jednotlivá pracoviště měla původně sloužit jako místa pro poskytování služeb v oblasti zaměstnanosti. Po přechodu agendy nepojistných sociálních dávek z obcí na ÚP ČR ale rapidně vzrostl počet klientů, a tím pádem se změnily i nároky na úpravu a vybavení pracovišť.

Jedním ze způsobů, jak stát hodlá bojovat se sociálním vyloučením, je mapa vyloučených lokalit, kterou v současné době ministerstvo práce aktualizuje. Výsledkem analýzy by měl být daleko lepší přehled o oblastech, ve kterých jsou lidé nejvíce ohroženi chudobou. Stát by pak měl lépe zacílit použití finanční pomoci.