Veřejných ochránce práv Pavel Varvařovský zveřejnil souhrnnou zprávu o své činnosti za rok 2012. Za posledních deset let se lidé na veřejného ochránce práv obrátili s 68 470 stížnostmi a podněty k šetření. Loňský rok drží z tohoto pohledu poněkud smutný primát. Počet stížností totiž meziročně vzrostl o pětinu na celkem 8641 podání.

Příčinu nelze podle Varvařovského hledat v náhlém zhoršení činnosti úřadů, nýbrž zejména v dopadech sociální reformy a v úsporných opatřeních, jako důsledku ekonomické krize, to vše pak v kombinaci se zvyšujícím se povědomím lidí o jejich právech a větší mírou odhodlání domáhat se jich.

Dokládá to i skutečnost, že v oblasti sociálního zabezpečení, která vždy patří k nejpočetněji zastoupeným, došlo oproti roku 2011 ke zvýšení počtu stížností o šestatřicet procent. Výrazně se zvýšil počet stížností týkajících se dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek státní sociální podpory, příspěvku na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Ačkoli si je ochránce dle svých slov vědom toho, že se na něj se svými problémy obrací jen část těch, kdo se do problémů s úřady dostávají, o kvalitě práce úřadů a úředníků svědčí skutečnost, že jen v 628 případech bylo po prošetření stížnosti konstatováno pochybení na straně úřadů.

„Také nápravy se ochránci daří dosahovat poměrně úspěšně, což svědčí nejen o respektu úřadů k závěrům ochránce, ale o jejich vstřícnosti a snaze problémy odstraňovat. Pouze v šestnácti případech totiž úřad svá pochybení nenapravil a ochránce se musel obrátit na jeho nadřízený úřad, respektive informovat veřejnost,“ uvedl Varvařovský.

Připomněl ale, že poněkud horší je bilance napravování nedostatků v zákonech a dalších právních předpisech, na něž ochránce při svých šetřeních naráží. Každý rok adresuje Poslanecké sněmovně doporučení na změnu právní úpravy. Vychází vždy z poznatků z šetření konkrétních případů a poskytuje tím Poslanecké sněmovně zpětnou vazbu o tom, jak v praxi zákony fungují, kde způsobují problémy, respektive kde jsou jejich dopady tvrdší, než zákonodárci patrně předpokládali.

Od roku 2002, tj. za posledních deset let, ochránce přitom předložil celkem sto doporučení v naději, že Poslanecké sněmovna uloží vládě připravit potřebné změny, nebo se doporučení ochránce promítne do právní úpravy formou poslanecké iniciativy.

Ombudsman v této souvislosti připomněl, že řada doporučení byla postupem času plně nebo do určité míry realizována, u mnohých však ani po letech nedošlo k posunu. Příkladem může být problematika sociálního bydlení.

Ochránce už ve své zprávě za rok 2003 doporučoval zpracovat koncepci bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a v roce 2005 doporučoval přijmout zákon o sociálním bydlení. V následujících letech musel opakovaně konstatovat, že jeho doporučení nebylo realizováno. Nyní ho Poslanecké sněmovně překládá znovu, jako jedno z jedenácti zásadních legislativních doporučení.

V dubnu 2011 ombudsman kvitoval, že z osmi doporučení předložených Poslanecké sněmovně ve zprávě za rok 2010, jich bylo šest vyslyšeno prakticky hned. U zbývajících dvou (svěření působnosti silničního správního úřadu obcím s rozšířenou působností a přijetí nového zákona o památkové péče) došlo k posunu během loňského roku.

Osud sedmi doporučení za rok 2011 je však opačný. Až na jednu výjimku nebylo realizováno nic. Vyslyšeno bylo jen doporučení změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby se nárok na vrácení DPH osobám se zdravotním postižením vztahoval i na koupi vozidla v zahraničí.

V případě dalších dvou problémů, na něž ochránce upozorňoval a doporučoval jejich odstranění, sice k nápravě došlo, avšak nikoli činností zákonodárného sboru. V případě systému DONEZ vláda s názorem ochránce nesouhlasila, nicméně později byl ministerstvem práce a sociálních věcí informován, že projekt byl koncipován na dobu určitou a do září 2013 skončí. Úsilí ochránce dosáhnout zrušení přechodného ustanovení novely zákona o loteriích bylo naplněno v dubnu 2013 rozhodnutím Ústavního soudu.

Mezi zásadními doporučeními Poslanecké sněmovně, jak vyplynula z činnosti ochránce v roce 2012, patří například zajištění bezplatné právní pomoci osobám, které si ji z finančních nebo jiných důvodů nemohou obstarat samy. Stát tuto povinnost zcela přenesl na Českou advokátní komoru, přičemž neupravil žádné nástroje, které by výrazněji motivovaly advokáty právní pomoc pro bono poskytovat.

Dále Varvařovský doporučil vypracovat legislativní řešení upravující sociální bydlení, schválit právní úpravu sKaret, která by upravila průkaz pro osoby se zdravotním postižením v souladu s jejich právem na informační sebeurčení, výslovně uvést přednost integrace ve školském zákoně, upravit výši soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby, osvobodit správní žalobu ve věcech zaměstnanosti a dávek pěstounské péče od soudního poplatku, odstanit nežádoucí důsledek zkrácení rozhodného období pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti u osob po dlouhodobé pracovní neschopnosti či legislativně upravit evidenci nakládání s odpady, monitorování pohybu odpadu a nakládání s ním v reálném čase.