Krátce po zveřejnění kandidátů na ministerské posty vznikající koaliční vlády sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců, varovaly ekologické organizace před tím, že nového ministra čekají zásadní a velmi obtížné úkoly. Neskrývaly přitom zklamání z výsledku koaličních dohod, resortu životního prostředí se totiž vzdala sociální demokracie, ekologové přitom opakovaně vyzývali předsedu ČSSD Bohuslav Sobotku, aby na post nominoval Vladimíra Špidlu, ministra životního prostředí v jeho stínové vládě.

Jan Rovenský, Klára Sutlovičová, Jan Freidinger z české pobočky hnutí Greenpeace nicméně tvrdí, že hnutím ANO nominovaný Richard Brabec může být nakonec také dobrým ministrem životního prostředí. Podle nich bude záležet především na něm. „Startovní podmínky bude mít sice těžší než většina jeho předchůdců, nicméně i to může paradoxně přispět k tomu, že sektor zdevastovaný předchozími čtyřmi ministry dokáže postavit na nohy,“ uvedli Rovenský, Sutlovičová a Freidinger na adresu úřadujícího místopředsedy Svazu chemického průmyslu.

Upozorňují přitom, že příležitostí prokázat své schopnosti bude mít nový ministr více než dostatek. Jednou z prvních bude obnova resortu jako úřadu, který hájí životní prostředí proti tlaku mnohem silnějších ekonomických resortů. „Za Bízkové, Drobila, Chalupy i Podivínského se ministerstvo životního prostředí stalo menším bratříčkem ministerstva průmyslu, a to nejen po politické, ale bohužel i personální stránce. Z toho, jaké lidi si nový ministr do úřadu přivede a jaké v něm ponechá, bude možné poměrně dobře usuzovat, jak vážně přeseknutí kontinuity s ministry ODS myslí,“ připomněli ekologové.

Programově bude podle jejich mínění jedním z prvních testů Brabce v resortu jednání o nové evropské klimatické a energetické politice. Ta určí tempo, jakým se bude Evropa zbavovat závislosti na fosilních palivech, zvyšovat energetickou efektivitu a rozvíjet čisté zdroje energie v příštím desetiletí. Debata o budoucí podobě klimatické a energetické politiky EU přitom naplno vypukne několik dní po Brabcově usednutí do křesla ministra životního prostředí.

Rovenský, Sutlovičová a Freidinger v této souvislosti upozorňují, že Evropský parlament i vlády členských států ladí své pozice k návrhu balíčku opatření. „Ministři čtyř největších evropských ekonomik vyzvali ostatní, aby podpořili dostatečně ambiciózní cíl pro snižování emisí. Podobně se vyjádřily výbory Evropského parlamentu pro životní prostředí a průmysl nebo frakce socialistů v EP, kam patří i poslanci za ČSSD,“ připomínají ekologové a táží se, zda se Brabec a jeho resort stanou po letech poslušného plnění požadavků znečišťovatelů opět zastáncem účinných opatření na ochranu klimatu.

„Nový ministr tu bude mít vynikající šanci demonstrovat svojí nezávislost i odvahu. Již zmíněný Svaz chemického průmyslu totiž dlouhodobě jede, pokud jde o klimatickou politiku, v evropském protisměru — například vytrvale odmítá byť i drobné opravy krachujícího systému emisních povolenek, který měl být hlavním evropským nástrojem snižování emisí,“ připomínají ekologové

Za další test schopností a odvahy nového ministra považují postoj ministerstva k chemické politice. Připomínají, že Svaz chemického průmyslu, v jehož představenstvu Brabec dodnes je, se snažil všemi prostředky zabránit přijetí účinné chemické politiky, které má za cíl více chránit zdraví obyvatel a životní prostředí před působením nebezpečných chemikálií.

„Chemici brzdí i implementaci REACH a výsledkem je například to, že Česko zatím nenavrhlo ani jednu nebezpečnou látku na tzv. kandidátní listinu (seznam látek, které budou muset procházet přísným procesem povolování), ač na to mělo sedm let. Srpen 2014 je dalším termínem, kdy státy mohou látky na listinu navrhovat, a ministr nás tak může přesvědčit, že za zájmy ochrany přírody a zdraví lidí se bije stejně urputně jako za zájmy chemických továren,“ napsali členové hnutí Greenpeace.

Zdůraznili přitom, že Lovochemie i Agrofert jsou synonymem konvenčního průmyslového zemědělství, které je často v přímém střetu s ochranou přírody. „Půdní eroze, eutrofizace, snižování biodiverzity a používání pesticidů jsou jen základním výčtem problémů, při jejichž řešení bude muset ministr Brabec stát na druhé straně barikády než doposud. Dokáže to,?“ táží se ekologové.

Za třetí velkou výzvu pak označili řešení starých ekologických zátěží (SEZ). Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu by podle nich měly společně co nejdříve vypracovat a zveřejnit jasná a transparentní pravidla, která povedou k řešení tohoto vleklého a nadmíru naléhavého problému.

„Logika pravidel by měla být poměrně jednoduchá — nejdříve odstranit ty nejrizikovější zátěže za využití co nejšetrnějších technologií, aby se neopakovalo fiasko s ostravskými kaly. Právě řešení SEZ může být dobrým testem volebních proklamací ANO o tom, jak se věci dají dělat lépe a efektivněji,“ uzavřeli ekologové.

Richard Brabec byl v předčasných sněmovních volbách lídrem hnutí ANO v Ústeckém kraji.