V pondělí odpoledne po skončení úvodního jednání ustavující schůze Poslanecké sněmovny se poprvé setkaly vyjednávací týmy ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Politické subjekty možné budoucí trojkoalice se zatím shodly na počtu místopředsedů sněmovny - budou čtyři.

ČSSD navrhuje za předsedu sněmovny Jana Hamáčka, první místopředsedkyní by se měla stát Jaroslava Jermanová z hnutí ANO, lidovci zatím navrhují předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. Strany se na jednání dohodly, že své kandidáty ve sněmovně na středečním jednání sněmovny vzájemně podpoří.

Podle poměrného zastoupení by pak zbylí místopředsedové měli být z KSČM a TOP 09. Podle kuloárových informací budou komunisté nominovat svého předsedu Vojtěcha Filipa, za TOP 09 bude do vedení dolní komory kandidovat její první místopředseda Miroslav Kalousek. Pokud budou Filip s Kalouskem zvoleni, bude to znamenat, že ve vedení dolní komory nebude mít svého zástupce poprvé od vzniku České republiky ODS

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se také na pondělní schůzce shodli, že ve sněmovně co nejrychleji podpoří zákonná opatření Senátu. Vyjednavači se také dohodli na tom, že je třeba, aby nový občanský zákoník začal platit už od 1. ledna 2014, i když k němu všechny tři strany mají výhrady, které by se měly řešit jeho novelizací.

„Na základě dnešního jednání je možné konstatovat, že ve sněmovně byla vytvořena dostatečná většina pro to, aby všechna čtyři zákonná opatření prošla a mohla od Nového roku platit,“ uvedl na tiskové konferenci předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

„Vnímáme odpovědnost za to, aby na konci roku nedošlo ke vzniku právních zmatků a absolutního právního chaosu, který by měl samozřejmě negativní dopad jak na ekonomiku, tak na občany,“ doplnil Sobotka s tím, že by ve sněmovně měla být vytvořená potřebná většina pro to, aby všechna čtyři zákonná opatření prošla a mohla začít od nového roku platit.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš pak dodal, že by se ještě tento týden vedení ANO mělo sejít s vedením sociálních demokratů. Zdůvodnil to přetrvávajícími programovými spory. „Náš program má přece jenom blíže k programu KDU-ČSL,“ dodal Babiš, který již prosadil, aby jeho hnutí získalo post ministra financí.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nepovažuje krok hnutí ANO za ne úplně standardní, nicméně ho prý chápe. „My z toho radost nemáme, na druhou stranu jsme se dnes dohodli, že od příštího týdne už to budou trojstranná jednání. A jsem rád, že jsme se konečně dostali k jednomu stolu a považuji to za ulehčení práce. A rozumím tomu, že tam, kde není spor mezi dvěma stranami, je jednodušší vyjednávat pouze s tou jednou, kde ty spory jsou,“ uvedl Bělobrádek.

Lidovci také připomněli, že nadále nesouhlasí se zrušením všech zdravotnických poplatků. „KDU-ČSL neslibovalo ve volbách občanům zrušení všech poplatků po pěti letech s vědomím, že by to znamenalo výpadek zdrojů o 5,5 miliardy korun. KDU-ČSL usiluje naopak o jejich zachování,“ uvedli lidovci.

„Vnímáme, že ČSSD a ANO je hodlají zrušit, ale KDU-ČSL nadále trvá na finančních kompenzacích všem poskytovatelům, včetně lékáren, a současně trvá na zveřejnění informace, odkud budou v rámci státního rozpočtu tyto miliardy bezprostředně převedeny do systému zdravotního pojištění,“ doplnila členka vyjednávacího týmu pro oblast zdravotnictví Zuzana Roithová.

Pro ambulance lékařů by totiž zrušení třicetikorunových poplatků znamenalo snížení příjmů v průměru o deset tisíc korun měsíčně, tedy kolem deseti procent a pro menší lékárny dokonce o patnáct až dvacet procent příjmů. Právě tyto lékárny podle KDU-ČSL naopak potřebují zvýšit příjmy tak, aby byla i nadále zachována dostupnost výdeje léků v oblastech mimo větší města.

Proto podle Roithové lidovci usilují v rámci revize lékové politiky o zavedení tzv. diferencovaných dispenzačních tax, které by byly vyšší právě pro tyto lékárny. Dispenzační taxy by namísto pacientů hradily zdravotní pojišťovny z finančních kompenzací za případně zrušené dnešní poplatky pacientů za recepty.

Na dalším setkání zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL, které proběhne příští týden, by se už měl projednávat první verzi budoucí koaliční smlouvy, kterou na základě jednání expertních týmů navrhnou sociální demokraté.