Na Palackého náměstí začal v pátek růst mrakodrap, zatím jen z papírových krabic. Avšak to neznamená, že nemůže opravdu vzniknout — členové sdružení Arnika a dalších organizací položili základy fiktivnímu mrakodrapu přímo na pražském Palackého náměstí.

Chtějí tak upozornit na tristní situaci, která podle nich panuje okolo plánování a povolování výstavby v Praze. Magistrátní úředníci ani politici se podle Arniky obyvatel vůbec neptají, jak by mělo hlavní město vypadat, a nehledají celospolečenskou shodu ohledně směřování Prahy. Vytvoření takzvaného Metropolitního plánu je v nedohlednu.

„Boj se zjevnou korupcí novému vedení Prahy věříme, ale pokud jde o jasná pravidla pro novou výstavbu a rozvoje města vůbec, je situace stále špatná. Dnes platný územní plán projektoval nárůst obyvatel Prahy na dva miliony lidí, takže je možné stavět téměř cokoli a kdekoli, a to je chyba,“ uvedl expert Arniky na územní plán Martin Skalský.

Magistrát se podle něj chce navíc zbavit své role úřadu, který koordinuje rozvoj jednoho z nejdůležitějších turistických cílů v České republice, a chce předat rozhodování o nových stavbách stavebním úřadům městských částí.

„Tam však dlouhodobě chybí odborníci s dostatečným vzděláním a schopnostmi posuzovat složité celoměstské vztahy. Vedle poškozování hodnot Prahy a zhoršování životního prostředí to odrazuje poctivé developery od rozumných a potřebných investic,“ upozornil Skalský.

Nový Metropolitní plán může situaci paradoxně ještě zhoršit. Jeho autor navrhuje v centru Prahy výškovou výstavbu, zahušťování budov zástavbou zelených ploch a veřejných prostranství, a další boom automobilové dopravy. To by mohlo zprůchodnit třeba i povolení mrakodrapu na Palackého náměstí.

Aby Praha nezůstala časovou konzervou a zároveň, aby nebyla rájem pro nekvalitní komerční výstavbu, musí politici podle Arniky nastavit pravidla podporující vznik rozumných nových projektů. Nevládní organizace upozorňují, že investoři musí využít hlavně existujících opuštěných průmyslových ploch (takzvaných brownfields), vytvořit nové veřejné vybavení a dbát na dostatek míst k odpočinku a procházkám.

Jedině tak podle jejich mínění může Praha ožít současnou architekturou. Dodnes je prakticky jedinou novodobou stavbou, kterou si v Praze fotí turisté, Tančící dům na nábřeží, a to je za dvě desetiletí trochu málo.

„Prahu dnes neohrožuje nedostatek rozvojových ploch a přemíra regulace. Vážným nebezpečím je nedostatečná ochrana hodnot v území a ztráta dlouhodobých kvalit města a tedy i budoucí konkurenční výhody. Měli bychom se zaměřit na efektivní regulaci, právní čistotu s benefitem předvídatelnosti rozhodnutí státní správy na jedné straně, na druhé pak procesní transparenci a zapojení veřejnosti do rozhodování v území,“ hodnotí současnou situaci architekt Lukáš Vacek, který se zabývá územním plánováním.

Je také členem Expertní skupiny Strategického plánu Prahy 2013, členem Metropolitní ozvučné desky, vyučuje výuka na ARCHIP (Architectural Institute in Pratur) a je zakládajícím členem Pražského Urbanistického Kroužku (PUK), který sdružuje občanské iniciativy zajímající se o územní plánování.

„S malinkou nadsázkou lze říci, že zatímco dříve o podobě Prahy rozhodovali fakticky developeři, dnes jsou u kormidla architekti. Občanů se ale na jejich představy o budoucnosti města stále nikdo neptá. Magistrát sice tvrdí, že platný územní plán příliš přísně omezuje developery, to ale není hlavní důvod toho, proč se v Praze staví pouze kanceláře, obchodní centra a komerční bytovky. Regulace je nutné v prvé řadě zpřehlednit, částečně i zpřísnit, nastavit jasná pravidla platná pro všechny,“ dodal Skalský.

„Pan primátor Hudeček sice podpořil občany veřejným příslibem, že pokud nedojde k vzájemné dohodě o budoucí podobě Trojmezí, tak i nedojde nadále k žádným změnám územního plánu v této lokalitě a jakákoli zástavba nebude nadále možná. Ale my se obáváme, že bude neustále docházet k tlaku na postupnou zástavbu, čehož jsme svědky i v současnosti,“ shrnula současnou situaci Renata Chmelová, koordinátorka Koalice Trojmezí.

„Příkladem je naše účast v územním řízení na stavbu obytného souboru Blažimská, kde nám až po těch čtyřech letech dal stavební odbor Magistrátu za pravdu ve všech našich připomínkách a zrušil vydané územní rozhodnutí Prahou 11. Jsme nadále nuceni vstupovat do dalších územních řízení, i když jsme přesvědčeni, že je pro všechny výhodnější dojít k vzájemné dohodě a jednou pro vždy lokalitu Trojmezí vyřešit. A my jsme na to stále připraveni,“ upozornila Chmelová.

Podobu Prahy dnes více než samotný územní plán určují jeho změny a úpravy. Změn dnes magistrát projednává více než tisíc.