Jednou ze zajímavostí tohoto textu je fakt, že jej společně vytvořili a podepsali lidé, kteří se po pádu komunismu mnohdy politicky postavili na opačné strany barikády, jako byli například Václav Benda a Jaroslav Šabata. V době komunismu se ještě společnost nedělila na pravici a levici, ale podle jiných kritérií na disidenty, šedou zónu, řadové komunisty, papaláše, estébáky atd.

„Demokracie pro všechny“ formuluje disidenty sdílené základní hodnoty, vycházející z obrany lidských práv a svobod, na nichž se všichni shodovali. Na rozdíl od Základního dokumentu Charta77 však na sklonku 80. let lze pozorovat jasný pokus o politickou artikulaci hlavních problémů v tehdejším Československu. Tímto manifestem vlastně Hnutí za občanskou svobodu představovalo své programové priority a předznamenalo tak svým způsobem události o rok pozdější.