Vědci zveřejnili šumavské výzkumy, dokazují schopnost přirozené obnovy lesů

Vratislav Dostál

Vědecká šetření potvrzují nejen unikátnost šumavské přírody, ale i její schopnost přirozené obnovy. Dávají za pravdu těm, kteří prosazují důležitost bezzásahových zón a vyvracejí častá tvrzení o mrtvé přírodě zničené kůrovcem.

Do vleklé diskuse o dalším směřování Národního parku Šumava přibyla nová fakta. Vědci se rozhodli zveřejnit výsledky řady dlouhodobých výzkumů zabývajících se šumavskou přírodou.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Výzkumy se týkají právě nejvíce diskutovaných témat, jako je dynamika lýkožrouta smrkového, schopnost přirozené obnovy šumavských horských lesů a rašelinišť, či regenerace šumavských jezer. Výstupy z šetření potvrzují nejen unikátnost šumavské přírody, ale i její schopnost přirozené obnovy. Dávají za pravdu těm, kteří prosazují důležitost bezzásahových zón a vyvracejí častá tvrzení o mrtvé přírodě zničené kůrovcem.

„Výsledky výzkumů dokazují, že i přes kůrovcovou gradaci a následné odumírání dospělých smrků, je příroda v centrální části Šumavy unikátním a plně živým ekosystémem, kterému lesnické zásahy v zásadě škodí, protože ho odklánějí od přirozeného vývoje,“ vysvětlil jeden z autorů Jakub Hruška.

Výsledky výzkumů byly zveřejněny v říjnovém čísle časopisu Živa, který vydává Akademie věd České republiky. Jsou zpracovány v podobě populárně-vědeckých článků, aby byly srozumitelné nejen odborníkům, ale i laikům, kterým problematika Národního parku Šumava není lhostejná.

Kromě článků věnujících se výsledkům výzkumů je zde publikován i návrh nové zonace Národního parku Šumava, který z těchto vědeckých výzkumů vychází. Podle Hrušky by diskuse o dalším směřování Národního parku Šumava měla být především diskuse odborníků, zakládající se na vědeckých faktech, neboť problematika lesních ekosystémů a přirozené obnovy horských lesů je poměrně složitá a zjednodušení typu ,uschlý strom rovná se mrtvý les‘, jsou podle něj pouze účelovým nástrojem pro manipulaci s veřejným míněním.

„Řada lidí, včetně politiků v předvolebních diskusích, ze sebe dnes dělá odborníky na Šumavu jen proto, že se tam byli projít a viděli tam uschlé stromy. O přirozeném vývoji lesa ale nevědí nic a vše srovnávají s hospodářským lesem. Doporučuji veřejnosti, aby se nenechala oklamat některými politiky a dalšími lidmi, kteří mají na Šumavě své vlastní zájmy. Díky zveřejnění vědeckých faktů se mohou lidé sami přesvědčit, jaká je na Šumavě situace a udělat si svůj vlastní názor,“ dodal Hruška.

    Diskuse
    MS
    October 25, 2013 v 9.9
    Nejlépe na vlastní oči
    Doporučuji každému jít se podívat do Bavorského národního parku, který je bezzásahový už od 80. let a po kůrovcových kalamitách se výborně obnovuje. Ale ta obnova je vidět už i na naší straně - snad to bude základ přirozenějších a odolnějších lesů. Proč opakovat chyby předků a sázet stejnověké sazenice na vykácených vyschlých plochách... Snad si Národní park udrží svůj status a bezzásahová území.
    Doporučuju ale pěší návštěvu - třeba z vrtulníku se stav lesa posuzuje těžko (to je teda rada pro politiky).