Jiří Paroubek: I vinou současné kampaně společnost ovládla beznaděj
Redakce DRRozhovor s posledním sociálně-demokratickým premiérem Jiřím Paroubkem, současným předsedou strany LEV 21, o tom, jak dopadnou volby, proč sám nekandiduje, co říká na kampaň své strany, i za jakých podmínek by uvažoval o návratu do ČSSD.
Vás úhlavní rival a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek prohlásil, že si přeje v předčasných sněmovních volbách co nejvýraznější vítězství ČSSD. Řekl také, že Bohuslav Sobotka podle něj může být dobrým premiérem. Mohl byste vy říct totéž?
Neuvažuju jako Mirek Topolánek. Co se má stát, se stane, a tady každý hraje za své. Bohuslav Sobotka hraje za sociální demokracii a několikrát jsem řekl, že se zřejmě stane premiérem, i když v posledních dnech trochu optimismus mírním. Ono se to totiž vůbec nemusí stát.
Jakkoli průzkumy — i když to je asi jiná otázka — zatím hovoří pro levicovou většinu, tak nakonec vůbec sociální demokracie nemusí sestavovat vládu. Řekněme, že se to stane, určitě je asi dobré, když jedna z velkých stran bude dostatečně silná na to, aby hrála ve vládě dominantní roli. V tomto smyslu to asi také Mirek Topolánek myslel a v tomto slova smyslu to také má nějaké racionální jádro.
Myslel to podle nás i tak, že pro demokracii je dobře, když vláda, která dvakrát za sebou neuspěla, si poté odpočine v opozici, a naopak dlouholetá opozice dostane šanci vládnout.
Nerad bych vykládal slova Mirka Topolánka. Jednak nebyl žádný politický génius a jednak si myslím, že je jedním z těch lidí, kteří současný stav společenského marasmu zavinili. Ale obávám se, že Bohuslav Sobotka není natolik silnou osobností, a navíc nebude mít tak silnou většinu, pokud se tedy stane premiérem, aby tuto zemi z onoho marasmu dostal.
Dělá sociální demokracie dost proto, aby byl její volební výsledek dobrý?
Kampaň sleduju z výšky — obrazně řečeno — šestého patra, myslím si, že jsem hodně nad věcí. Přesto se mi celkově kampaň zdá — a tím nemyslím jenom sociální demokracii — málo nápaditá, bez myšlenek, bez tématu, bez osobností. Je to na hranici trapnosti a beznaděje.
Dnes jsem byl nakupovat, zastavil vedle mne člověk a říkal: „Vždycky jsem volil sociální demokracii, volil jsem vás. Ale teď nevím, koho mám volit. Koho mám volit? Koho mám volit?“ Několikrát to zopakoval.
Přiznám se, že nedávám lidem odpovědi na tuto otázku. Na to si musí každý odpovědět sám. Společnost nebo její významnou část v každém případě ovládla beznaděj. A je potřeba vidět, že současná volební kampaň k tomu zřejmě přispěla.
Nechci se pouštět do detailů, avšak pokud se například dívám na některé předvolební debaty, tak, ať už je to věc moderátora a volby témat, anebo těch, kteří v nich vystupují, je to děs. Dá se říct, že jako politický profesionál na kampani hledám těžko něco pozitivního. Jak to pak musí vnímat laici...
Myslím si, že nadcházející volby jsou nějakým předělem. Teď ale nevím k čemu. Možná k nějaké „berlusconizaci“ české politiky... Mirek Topolánek by namísto pokusů o státnická prohlášení, která se k němu opravdu nehodí, měl přemýšlet nad stavem české pravice a nad tím, proč se jejím hegemonem už v příštích volbách může stát nový český „Berlusconi“ Andrej Babiš. Je to velmi reálné, se všemi pozitivními i negativními, nebo chcete-li obráceně, se všemi negativními i pozitivními rysy, které to bude znamenat.