Asociace ekologických nevládních organizací Zelený kruh se zeptala politických stran, co konkrétně hodlají po volbách udělat pro řešení klíčových problémů životního prostředí. Ekologové tak učinili v reakci na zveřejněné předvolební programy, podle nich jsou většinou v oblasti životního prostředí vágní. 

Júlia Sokolovičová ze Zeleného kruhu připomněla, že již z hodnocení hlasování v Poslanecké sněmovně je zřejmé, že strany životnímu prostředí a přírodě nevěnují pozornost či v této oblasti zcela postrádají dlouhodobý záměr. „Dostupné volební programy nyní tuto tendenci opět kopírují. Domníváme se, že občané si zaslouží mít k dispozici jasné odpovědi na jasné otázky v oblastech, které mají na jejich zdraví, okolí i daně největší dopad,“ uvedla Sokolovičová.

Všechny relevantní politické strany se výrazně shodují na ochraně obcí před těžbou uhlí a také na odmítnutí dotací jaderné elektřiny, které požaduje ČEZ. Naopak většina stran váhá nad sankcemi za překračování limitů znečištění ovzduší či právem občanů podílet se na rozhodování.

Šest okruhů otázek sestavili zástupci a zástupkyně osmadvaceti předních českých ekologických organizací. Osloveny byly všechny politické strany, které v průzkumu společnosti SANEP z 5. září obdržely průměrné preference 2,5 a více procent. Odpovědi vyhodnotili nevládní experti i podle jejich jednoznačnosti.

Podle ekologů se ukazuje, že velmi silné zastání mají obce ohrožené těžbou uhlí, a to u ČSSD, KDU-ČSL, SZ, SPOZ i TOP 09. Většina uvedených stran souhlasí se zachováním limitů těžby u Horního Jiřetína či Litvínova, další odmítají vyvlastňování domovů kvůli těžbě. Ještě širší skupina stran se staví proti dotacím pro elektřinu z nových jaderných bloků v Temelíně. Novou finanční podporu jaderné elektřiny nevylučují pouze ODS, KSČM a Hlavu vzhůru.

Naopak většina stran (ANO, Hlavu vzhůru, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPOZ) odmítá zvyšování poplatků za znečištění ovzduší na straně průmyslu. Některé ze subjektů na tuto otázku odpověděly vyhýbavě. A to i přesto, že ovzduší plné prachu a toxických zplodin představuje vážný problém ohrožující zdraví lidí zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, a stávající pokuty jsou dlouhodobě hodnoceny jako málo motivační pro modernizaci průmyslových provozů.

Pokud jde o porušování evropských směrnic a mezinárodních závazků v oblasti práva občanů účastnit se rozhodování o projektech s vlivem na jejich okolí, řada stran nebyla schopná vyjádřit se ke konkrétním návrhům na nápravu (to se týká KSČM, ANO, KDU-ČSL, Úsvit). Obce, na jejichž území stát hledá místo pro definitivní uložení vysoce radioaktivního odpadu, by ve své přirozené snaze posílit svá práva rozhodovat, našly zastání jen u TOP 09 a zelených. 

Kamila Plocková ze sdružení Čisté nebe v reakci na odpovědi politických stran zdůraznila, že většinová podpora lepšího monitoringu ovzduší napříč politickým spektrem je dobrou zprávou. „Při praktické realizaci po volbách je ale důležité, aby politici nezapomněli na to podstatné — mít odvahu přistoupit ke konkrétním opatřením, která znečištění výrazně sníží,“ dodala.

„Garantovat ČEZu prodejní cenu elektřiny z nových reaktorů vnímá naštěstí většina oslovených politických stran jako hloupý nápad, který by měl mnohamiliardové dopady do peněženek spotřebitelů. Na druhou stranu jen malá část z nich by chtěla napravit problém dnešního zvýhodnění společnosti ČEZ v podobě směšně nízké, mezinárodním dohodám neodpovídající odpovědnosti za jadernou škodu,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA pochválil záměr ČSSD, TOP 09 a Strany zelených přijmout potřebný zákon, který sníží závislost České republiky na drahých fosilních palivech. „Strany sice obecně proklamují, že lidé by měli mít možnost účastnit se na rozhodování v případě dotčení jejich práv, ale s ohledem na to, že v minulosti pro naplnění tohoto principu mnoho neudělaly, lze málo důvěřovat tomu, že se skutečně zasadí o respektování práv lidí,“ uzavřel Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí.