Pětina lidí odpovídá měsíc před volbami, že ještě neví, komu dá hlas. Polovina z nich volila v roce 2010 většinou strany, které vytvořily po těchto volbách vládní koalici. Tomu odpovídá i skutečnost, že nerozhodnutí voliči se sami zařazují politicky nejčastěji do středu nebo spíše napravo od něj. Skoro třetina z nerozhodnutých tvrdí, že se zatím ještě o volby nezajímali, asi pětina z nich váhá mezi více stranami. Třetina z nerozhodnutých tvrdí, že půjde letos v říjnu volit, třetina váhá.

Citované výsledky pocházejí z výzkumů STEM provedených na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších osmnácti let, které se uskutečnily na přelomu srpna a září a ve druhé polovině září letošního roku. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídalo v obou výzkumech celkem 2136 respondentů, jejich odpovědi byly spojeny do jednoho datového souboru.

V obou průzkumech se shodně dvacet procent lidí vyjádřilo, že ještě neví, komu dají v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny hlas. Jak se chovali tito lidé v posledních parlamentních volbách v květnu 2010? Voleb se zúčastnila takřka polovina z nich, další desetina neměla před třemi roky volební právo. U těch, kteří před třemi roky volili, měly nejsilnější zastoupení ODS, TOP 09, VV a ČSSD, převážně tedy strany pozdější vládní koalice.

Jaká je sociodemografická struktura lidí, kteří se teprve nyní rozhodují, koho budou v říjnu 2013 volit? Vzdělanostní struktura této skupiny prakticky kopíruje strukturu dospělé české populace. Ve věkové struktuře jsou poněkud častěji zastoupeni lidé do 44 let (57 %, v populaci nad 18 let 50 %). Nepatrně nadprůměrně (54 %) jsou mezi nerozhodnutými ženy.

Na politické škále levice — pravice je mezi nerozhodnutými posílen politický střed, avšak celkově je tato skupina lidí podle šetření STEM zřetelně posunuta vpravo. To je v souladu s jejich volbou v roce 2010 a ukazuje to, že mezi váhajícími jsou před letošními volbami spíše lidé řadící se k politickému středu a k umírněné pravici.

Jak velký podíl z nerozhodnutých by šel nyní volit a pro koho je „nevím“ jen výmluvou, aby nemusel tazateli odpovědět „nepůjdu volit“? Podle obou průzkumů je zřejmé, že v této skupině by byla volební účast mnohem nižší než v populaci jako celku, třetina z nerozhodnutých však deklaruje, že by k volbám (konaným příští týden) šla.

V druhém zářijovém průzkumu se agentura nerozhodnutých voličů ptala, co je hlavním důvodem toho, že se dosud nerozhodli, komu dají hlas. Mezi celou skupinou nerozhodnutých je nejčastěji uváděným důvodem, že se o volby příliš nezajímali. Často se také objevuje důvod obecného zklamání, nedůvěry v politiky, rezignace („jiné“ důvody).

Mezi těmi nerozhodnutými, kteří deklarovali, že půjdou v říjnu volit, se třetina přiznala, že váhá mezi více stranami, a další pětina čeká na vývoj situace před volbami — chtějí, aby jejich hlas nepropadl.

Skupiny, která uvedla, že váhá mezi více stranami, se tazatelé ptali, o jaké strany jde. Respondenti jich přitom mohli uvést více než dvě. Nejvíce (skoro polovina z této malé podskupiny respondentů) jmenovala hnutí ANO, skoro 40 % TOP 09, asi 30 % ČSSD.

Předčasné sněmovní volby se uskuteční 25. a 26. října. Sociologické agentury se shodují, že by se v září do dolní komory určitě dostalo pět stran: ČSSD jako vítěz, KSČM z druhého místa, ANO 2011, TOP 09 a ODS v těžko předpověditelném pořadí. Úspěch tří stran — SPOZ, KDU-ČSL a Úsvitu je nejistý, víc než sedm parlamentních stran by však v záři voliči do Sněmovny patrně neposlali.

V roce 2010 volby vyhrála ČSSD, vládu ale sestavily pravicové subjekty. Koaliční strany ODS, TOP 09 a Věci veřejné totiž v dolní komoře disponovaly pohodlnou většinou 118 hlasů. Zatímco sociální demokraté a komunisté skončili v opozici, zeleným a lidovcům se nepodařilo překročit pětiprocentní hranici nutnou pro zisk sněmovních mandátů.