Analýza: ČSSD má stabilní podporu, KSČM posiluje a ANO těží z krize pravice

Vratislav Dostál

Společnost Herzmnann zveřejnila analýzu, která se pokouší o syntézu výstupů z šetření týkajících se předvolebních preferencí. Přestože se jednotlivá šetření ve výsledcích liší, lze z nich vyčíst shodné trendy.

Sociologické agentury se shodují, že by se v září do dolní komory určitě dostalo pět stran: ČSSD jako vítěz, KSČM z druhého místa, ANO 2011, TOP 09 a ODS v těžko předpověditelném pořadí. Úspěch tří stran — SPOZ, KDU-ČSL a Úsvitu je nejistý, víc než sedm parlamentních stran by však v záři voliči do Sněmovny patrně neposlali.

Vítězná ČSSD by hypoteticky získala přibližně stejně hlasů jako v roce 2010, KSČM o 170 tisíc více. Strany bývalé pravicové koalice by ztratily — TOP 09 přibližně 240 tisíc hlasů, ODS téměř 800 tisíc.

Zhruba 500 tisíc hlasů by v září 2013 nově získalo ANO 2011, KDU-ČSL by proti minulým volbám posílila o osmdesát tisíc hlasů. Zemanovcům by při předpokládané nižší volební účasti přibližně stejný počet hlasů jako v roce 2010 stačil ke vstupu do Poslanecké sněmovny.

Společnost Herzmann připravuje od července 2013 pravidelné měsíční studie v cyklu Český volič. Cílem těchto studií je nabídnout syntetizující pohled na výsledky práce výzkumných agentur a zajistit určitý nadhled.

Autorům studií přitom nejde o snahu nahrazovat výstupy jednotlivých agentur ani soupeřit o rychlost zveřejňování nových stranických preferencí a volebních modelů. Studie se opírají výhradě o informace, které agentury zveřejnily nebo poskytly společnosti Herzmann pro účely sekundární analýzy.

Společnost Herzmann upozorňuje, že se v minulých měsících výsledky agentur týkající se pravděpodobného volebního chování velmi lišily, například v únoru 2013 v případě ČSSD o více než šestnáct procentních bodů.

„Po vyhlášení předčasných voleb a faktickém zahájení volební kampaně se však patrně postoje voličů přeci jen do jisté míry stabilizují a vliv odlišných metodik používaných jednotlivými agenturami se patrně zmenšuje. Momentálně největší rozdíly nedosahují ani osmi procentních bodů a částečně je možné je připsat termínu sběru dat v první zářijové dekádě,“ uvedla společnost.

Agentury se shodují, že vítězem voleb by se stala ČSSD, která by mohla získat 26,2 — 30,5 % platných hlasů. Za horní hranici tohoto rozpětí „vděčí“ ČSSD výsledkům CVVM, které po celé volební období patřily pro tuto stranu k nejpříznivějším.

Druhé místo by v září měla podle globálního pohledu na výsledky výzkumných agentur jisté KSČM se ziskem 14,5 — 19,5 %, přičemž horní hranice opět pochází z průzkumu CVVM, které od února 2012 měřilo pro komunisty vyšší hodnoty než ostatní agentury.

Zřejmé je, že v září by se do Poslanecké sněmovny dostaly také (v abecedním pořadí) ANO 2011, ODS a TOP 09, jejich pořadí z hlediska dosaženého výsledku by však mohlo být téměř jakékoli.

Nejvíce se agentury shodují na výsledku TOP 09, který by se měl pohybovat v rozmezí 10,5 — 13,9 % hlasů. Rozpětí výsledků naměřených v září pro ODS je znatelně větší, činí 7,0 — 12,5 %, i tak se však zdá, že překročení pětiprocentní hranice by pro tuto stranu v uplynulém měsíci být problémem nemělo.

Jinak je tomu v případě ANO 2011, jemuž agentury v září přiřkly 6,1 — 14,0 %. Nejnižší hodnota ovšem byla naměřena v první dekádě září, po polovině měsíce už nebyla zveřejněna hodnota nižší než 10,0 %.

Tři subjekty se v září pohybovaly kolem klíčové hranice pětiprocentní: KDU-ČSL, SPOZ a Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury. U prvních dvou jmenovaných stran se výsledky agentur vzájemně liší jen málo (pro KDU-ČSL bylo naměřeno 4,5 — 6,7 %, pro SPOZ 4,0 — 6,9 %) a navíc se pohybují v pásmu možného náhodného kolísání kolem hodnoty 5,0 % nebo jen těsně nad ním směrem nahoru.

V případě Úsvitu je tomu jinak, z rozpětí 2,5 — 5,0 % signalizuje hodnotu umožňující těsný vstup do Poslanecké sněmovny pouze volební model TNS AISA, který však operuje s neobvykle vysokou úrovní deklarované účasti 71,0 %.

Žádnému dalšímu subjektu nepřipsaly výsledky agentur hodnotu blížící se hranici pěti procent. Relativně nejlepších výsledků by mohla v září dosáhnout Strana zelených (2,0 — 3,5 %) a blok Hlavu vzhůru, pokud by pro něj bylo možno využít výsledků naměřených pro Suverenitu (1,7 — 3,3 %).

Z údajů volebního modelu PPM Factum je možné zkonstruovat přibližné odhady počtu hlasů, které by jednotlivé „velké“ strany a hnutí získaly, kdyby se volby konaly v září, a také zdroje této podpory z hlediska toho, jak příznivci těchto stran a hnutí hlasovali v roce 2010.

Vítězná ČSSD by patrně získala zhruba 1,2 milionů hlasů, tedy přibližně stejně jako v roce 2010. Dvě třetiny z nich by pocházely od stabilních voličů sociální demokracie, přes 200 tisíc hlasů (nejvíce ze všech stran a hnutí) od občanů, kteří před třemi lety nevolili.

KSČM by mohla počítat s přibližně se 750 000 hlasů, tedy o přibližně 170 tisíc více než v roce 2010, tvořených rovněž ze dvou třetin stabilními přívrženci, více než sto tisíci někdejšími nevoliči a více než osmdesáti tisíci někdejších voličů ČSSD.

TOP 09 by podle PPM Factum proti roku 2010 ztratila 240 tisíc hlasů, získala by jich nyní jen něco přes 600 tisíc — necelé dvě třetiny od svých stabilních voličů, 114 tisíc od někdejších voličů ODS a 100 tisíc od tehdejších nevoličů. Hranici půl miliónu hlasů by se podle PPM Factum v září přiblížilo hnutí ANO 2011, které se samozřejmě o žádné stabilní voliče opírat nemůže.

Zdrojem jeho podpory je především 131 tisíc někdejších příznivců TOP 09 a 98 tisíc někdejších voličů Věcí veřejných — ti všichni zřejmě neváhají dát znovu hlas nově vzniklému politickému subjektu. Dalších přibližně 92 tisíc hlasů by ANO získalo od někdejších voličů ODS a 106 tisíc hlasů od někdejších nevoličů.

Společnost Herzmann také poukazuje na zajímavá čísla volebního modelu PPM Factum pro ODS, která by proti roku 2010 zřejmě ztratila skoro 700 tisíc hlasů a s výsledkem pod hranicí 400 tisíc voličů by se opírala téměř z 90 % o svůj stabilní elektorát, významnějším zdrojem její podpory jsou jen někdejší nevoliči. Žádný zásadní přesun od ostatních stran a hnutí ve prospěch ODS agentura v září nesignalizovala.

Posílit by proti volbám roku 2010 měla KDU-ČSL, kterou by v září 2013 podle PPM Factum volilo přes 300 tisíc občanů, z toho téměř devadesát procent stabilních. KDU-ČSL podle společnosti Herzmann zřejmě nemá žádný jednoznačný zdroj nových voličů, překvapivě nejsou nijak zásadní ani „návraty“ někdejších voličů TOP 09. Strana tedy získává nové podporovatele spíše v menších skupinách od jiných politických subjektů.

Ze stran, které by podle PPM Factum v září 2013 překročily pětiprocentní hranici, by nejmenší počet hlasů měla SPOZ — necelých 250 tisíc, podobně jako v roce 2010. Pouhou čtvrtinu z nich představují stabilní voliči této strany, devadesát tisíc hlasů by SPOZ získala od někdejších voličů ČSSD a pětatřicet tisíc od tehdejších nevoličů.