Rumunsko posílí spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Světovou bankou a jejich experty. Rozhodla o tom tamní vláda. Konkrétně se země pokusí získat již druhou zajišťovací půjčku v hodnotě několika miliard eur, která dle vlády posílí pozici Rumunska na finančních trzích a přiláká, resp. uklidní investory. Výměnou za to bude kabinet provádět po další dva roky takovou hospodářskou politiku, jakou mu MMF doporučí. Podle předběžných jednání půjde především o restrukturalizaci dotovaných státních podniků, z nichž bude podstatná část privatizována.

„MMF začal spolurozhodovat o směřování rumunské ekonomiky v roce 2007, kdy země získala velký dvacetimiliardový euroúvěr na záchranu před defaultem. Tehdy pravicová vláda byla nucena snížit mzdy ve veřejném sektoru až o čtvrtinu a zvýšit DPH na 24 procent. Suma byla vyčerpána v roce 2011, leč vláda zažádala o další, tentokrát zajišťovací půjčku. Na nově poskytnutých pět miliard eur nakonec nesáhla, pokračovala ale v politice tvrdých úspor. Platnost garance vypršela na začátku letošního léta a dnes spíše středolevicová vláda žádá Fond o druhou zajišťovací, celkově ale už třetí půjčku,“ uvádí server Nineoclock.ro.

Podle redaktorů věstníku Romania Insider pomohly peníze a doporučení MMF stabilizovat bankovnictví, zkrotit inflaci, podnítit růst a snížit deficit státního rozpočtu na 2,1 procenta HDP. Server Balkan Insight ale zároveň připomíná, že v Rumunsku vzrostla od roku 2007 nezaměstnanost z 3,8 na 7,5 procenta a výrazně přibylo sociálních konfliktů. Důsledky politiky doporučované MMF spolupodnítily i velké protesty v lednu 2012. Mnozí se přitom obávají, že sociální napětí ještě zesílí.

„Politická třída v Rumunsku postrádá vizi a strany se upínají jen ke krátkodobými cílům (...) Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vytvoří politika doporučovaná MMF více problémů, než jich vyřeší,“ cituje Nineoclock.ro Bogdana Hossua, předáka rumunské odborové konfederace Cartel ALFA.

Začne to železnicí

Podle serveru Balkan Insight se chystá vláda nejprve privatizovat či dokončit privatizace podniků, jež mají velké dluhy. Konkrétně jde o plynovou korporaci Romgaz, leteckého dopravce Tarom a sekci rumunských státních drah, která zastřešuje nákladní dopravu — CFR Marfa. Mimo to mají být prodány i menšinové podíly ve společnostech Transgaz a Transelectrica spravujících plynovody, resp. elektrickou síť.

Nejvíce pozornosti rumunských médií dnes poutá právě privatizace CFR Marfa. Vláda ji připravila již na jaře, avšak teprve ve středu 25. července kabinet schválil prodej podniku vítězi červnového tenderu — domácí společnosti Grup Feroviar Roman. Ta patřící do skupiny Grampet Group kontroverzního multimilionáře Gruii Stoici.