Vlivný politik a jedna z nejvýraznějších postav rumunské pravice Traian Basescu bude po měsíční pauze opět prezidentem. Rozhodli o tom voliči v nedělním referendu. Podle pondělní zprávy Nejvyššího volebního úřadu se pro Basescovo sesazení vyslovilo 88,7 procenta hlasujících, účast však dosáhla pouze 46,23 procenta. Impeachment prezidenta přitom dle rumunské ústavy proběhne jenom v případě, že jej podpoří většina ze všech oprávněných voličů.

„Rumuni odmítli převrat zinscenovaný 256 zákonodárci vedenými premiérem Victorem Pontou a přechodným prezidentem Crinem Antonescem. Oheň demokracie opět planě,“ řekl v komentáři k výsledkům Basescu.

„Proti Basescovi hlasovala jasná většina. To nelze pominout. Z pohledu milionů Rumunů je Traian Basescu nelegitimní prezident (...) a on si to musí uvědomit,“ uvedl premiér Ponta.

K vypsání referenda o Basescově sesazení došlo poté, co prezidenta 6. července odvolal parlament. Basescu musel následně opustit úřad a předat pravomoci předsedovi Senátu Antonescovi.

Podle rumunské ústavy je ale rozhodnutí zákonodárců potřeba stvrdit i referendem. To musí proběhnout do třiceti dnů.

Parlamentem byl prezident odvolán kvůli „porušování pravidla o oddělení mocí ve státě“, „neférovému zasahování do práce státních orgánů“, „překračování pravomocí“ a několika dalším podobně formulovaných prohřeškům. Pozorovatelé ale poukazují spíše na spory s vládou. Ponta a Basescu zastupují různé ideo-politické směry. Oba jsou také blízcí různým zájmovým skupinám.

Podle Pontových slov mělo být referendum „historickou příležitostí“ pro rumunskou demokracii. Basescu mluvil před hlasováním o „puči“, „frašce“ a odplatě za uvěznění ex-premiéra Adriana Nastaseho, Pontova přítele.

Suspendovaný prezident vyzýval po celé dva týdny Rumuny, aby se hlasování neúčastnili. Ponta a jeho spojenci agitovali naopak pro.

Vládní většina v parlamentu se pokusila Basesca sesadit už jednou, a to na jaře 2007. I tehdy se k volbám dostavilo jen 44,45 procenta voličů, 75 procent z nich ale hlasovalo proti odvolání.

Podle serverů Balkan Insight, Nineoclock.ro i Spiegel On-line je téměř jisté, že bude konflikt prezidenta s vládní koalicí dále pokračovat.

Geneze sporu

Atmosféru, v níž se referendum konalo, předznamenaly nejen aktuální spory vlády a prezidenta, ale i řada událostí z posledních let. Traian Basescu je rumunským prezidentem už od roku 2004. Do úřadu nastupoval jako bývalý kapitán největší rumunské lodi, exministr dopravy a v letech 2000 až 2004 primátor Bukurešti. Po větší část výkonu funkce si udržoval image bojovníka proti korupci, metly byrokracie a stoupence nezbytných reforem. To mu pomohlo jak v roce 2007 při impeachmentu, tak i o dva roky později, kdy vyhrál další volby.

Basescu ovšem již v letech 2006 a 2007 intenzivně zasahoval do vládních politik i do obsazování důležitých funkcí. Činil tak navzdory faktu, že rumunský prezident má formálně podobné pravomoci jako český.

Pod vlivem několika skandálů, v rámci nichž čelil i nařčení ze spolupráce s mafií, začala Basescova popularita pozvolna klesat. Strmý pád obliby pak zažil prezident po roce 2010, kdy vší formální i neformální mocí podpořil škrty a změny v zákoníku práce, které požadoval Mezinárodní měnový fond.

V průběhu letošní zimy se stal Basescu jedním z objektů občanského hněvu, který v lednu a únoru přerost v rozsáhlé protesty.

Vládu Victora Ponty, který byl po všechna poslední léta nejhlasitějším Basescovým kritikem, jmenoval prezident až v květnu — po krachu vlastních pokusů o sestavení dalšího pravicového kabinetu. Koalice Pontových exkomunistů — sociálních demokratů, středo-pravicové Národní liberální strany a nacionalistické Konzervativní strany začala měnit Basescovi stoupence na důležitých postech a prezidenta celkově upozaďovat. Konečným podnětem k impeachmentu se pak stal spor o právo zastupovat zemi na summitech EU, který — v Basescův prospěch — rozhodl až ústavní soud.

Pohledy se různí

Soudě dle komentářů na rumunských serverech je Basescu vnímán svými stoupenci stále jako garant „nezbytně nutných reforem“ a jako ochránce před populistickými snahami Pontovy vlády, méně už jako morální autorita. Odpůrci vidí naopak v současném prezidentovi člověka, který je spoluodpovědný za zhoršení sociální situace v zemi a jenž je zároveň hlavou korupčně-klientelistické chobotnice.

Ponta a jeho koalice přitom nemají z morálního hlediska o mnoho lepší pověst. Úroveň politické debaty v zemi poznamenává i vlna plagiátorských skandálů, kvůli nimž odstoupilo už několik ministrů. Opsat část dizertační práce měl podle nedávného závěru panelu akademiků i sám premiér Ponta, ten se však aféru rozhodl ignorovat s tím, že jde o útok, který připravil právě prezident Basescu.

Některé agentury označují současné politické otřesy za nejhlubší krizi od pádu komunistického režimu v zemi. Výzvy k respektování vlády práva a zásad demokracie přitom zazněly i od čelních představitelů EU.

Kromě užité procedury impeachmentu může být rumunský prezident sesazen také na základě obvinění z velezrady. Podobně jako impeachment schvaluje tento krok Senát a Poslanecká sněmovna na společné schůzí. Žalobou se pak zabývá Vrchní soudní a kasační dvůr — rumunský nejvyšší soud.

Většina komentátorů zatím o využití popsaného nástroje nemluví. Také v případě obvinění z velezrady je ale prezident postaven mimo úřad, a to už po vlastním schválení v parlamentu.

Řádné funkční období končí Traianu Basescovi v roce 2014.

Další informace:

BBC News Romania's Traian Basescu survives impeachment vote

Balkan Insight Low Turnout Likely to Save Romanian President

Balkan Insight Romanian Opposition to Boycott Presidential Referendum

Nineoclock.ro Officials show exemplary voter mobilization

Nineoclock.ro All eyes on referendum

Spiegel On-line Referendum Only a Battle in Ongoing War for Power