Vlivný politik a jedna z nejvýraznějších postav rumunské pravice Traian Basescu bude po měsíční pauze opět prezidentem. Rozhodli o tom voliči v nedělním referendu. Podle pondělní zprávy Nejvyššího volebního úřadu se pro Basescovo sesazení vyslovilo 88,7 procenta hlasujících, účast však dosáhla pouze 46,23 procenta. Impeachment prezidenta přitom dle rumunské ústavy proběhne jenom v případě, že jej podpoří většina ze všech oprávněných voličů.

„Rumuni odmítli převrat zinscenovaný 256 zákonodárci vedenými premiérem Victorem Pontou a přechodným prezidentem Crinem Antonescem. Oheň demokracie opět planě,“ řekl v komentáři k výsledkům Basescu.

„Proti Basescovi hlasovala jasná většina. To nelze pominout. Z pohledu milionů Rumunů je Traian Basescu nelegitimní prezident (...) a on si to musí uvědomit,“ uvedl premiér Ponta.

K vypsání referenda o Basescově sesazení došlo poté, co prezidenta 6. července odvolal parlament. Basescu musel následně opustit úřad a předat pravomoci předsedovi Senátu Antonescovi.

Podle rumunské ústavy je ale rozhodnutí zákonodárců potřeba stvrdit i referendem. To musí proběhnout do třiceti dnů.

Parlamentem byl prezident odvolán kvůli „porušování pravidla o oddělení mocí ve státě“, „neférovému zasahování do práce státních orgánů“, „překračování pravomocí“ a několika dalším podobně formulovaných prohřeškům. Pozorovatelé ale poukazují spíše na spory s vládou. Ponta a Basescu zastupují různé ideo-politické směry. Oba jsou také blízcí různým zájmovým skupinám.

Podle Pontových slov mělo být referendum „historickou příležitostí“ pro rumunskou demokracii. Basescu mluvil před hlasováním o „puči“, „frašce“ a odplatě za uvěznění ex-premiéra Adriana Nastaseho, Pontova přítele.

Suspendovaný prezident vyzýval po celé dva týdny Rumuny, aby se hlasování neúčastnili. Ponta a jeho spojenci agitovali naopak pro.

Vládní většina v parlamentu se pokusila Basesca sesadit už jednou, a to na jaře 2007. I tehdy se k volbám dostavilo jen 44,45 procenta voličů, 75 procent z nich ale hlasovalo proti odvolání.

Podle serverů Balkan Insight, Nineoclock.ro i Spiegel On-line je téměř jisté, že bude konflikt prezidenta s vládní koalicí dále pokračovat.

Geneze sporu

Atmosféru, v níž se referendum konalo, předznamenaly nejen aktuální spory vlády a prezidenta, ale i řada událostí z posledních let. Traian Basescu je rumunským prezidentem už od roku 2004. Do úřadu nastupoval jako bývalý kapitán největší rumunské lodi, exministr dopravy a v letech 2000 až 2004 primátor Bukurešti. Po větší část výkonu funkce si udržoval image bojovníka proti korupci, metly byrokracie a stoupence nezbytných reforem. To mu pomohlo jak v roce 2007 při impeachmentu, tak i o dva roky později, kdy vyhrál další volby.

Basescu ovšem již v letech 2006 a 2007 intenzivně zasahoval do vládních politik i do obsazování důležitých funkcí. Činil tak navzdory faktu, že rumunský prezident má formálně podobné pravomoci jako český.

Pod vlivem několika skandálů, v rámci nichž čelil i nařčení ze spolupráce s mafií, začala Basescova popularita pozvolna klesat. Strmý pád obliby pak zažil prezident po roce 2010, kdy vší formální i neformální mocí podpořil škrty a změny v zákoníku práce, které požadoval Mezinárodní měnový fond.

V průběhu letošní zimy se stal Basescu jedním z objektů občanského hněvu, který v lednu a únoru přerost v rozsáhlé protesty.

Vládu Victora Ponty, který byl po všechna poslední léta nejhlasitějším Basescovým kritikem, jmenoval prezident až v květnu — po krachu vlastních pokusů o sestavení dalšího pravicového kabinetu. Koalice Pontových exkomunistů — sociálních demokratů, středo-pravicové Národní liberální strany a nacionalistické Konzervativní strany začala měnit Basescovi stoupence na důležitých postech a prezidenta celkově upozaďovat. Konečným podnětem k impeachmentu se pak stal spor o právo zastupovat zemi na summitech EU, který — v Basescův prospěch — rozhodl až ústavní soud.

Pohledy se různí

Soudě dle komentářů na rumunských serverech je Basescu vnímán svými stoupenci stále jako garant „nezbytně nutných reforem“ a jako ochránce před populistickými snahami Pontovy vlády, méně už jako morální autorita. Odpůrci vidí naopak v současném prezidentovi člověka, který je spoluodpovědný za zhoršení sociální situace v zemi a jenž je zároveň hlavou korupčně-klientelistické chobotnice.

Ponta a jeho koalice přitom nemají z morálního hlediska o mnoho lepší pověst. Úroveň politické debaty v zemi poznamenává i vlna plagiátorských skandálů, kvůli nimž odstoupilo už několik ministrů. Opsat část dizertační práce měl podle nedávného závěru panelu akademiků i sám premiér Ponta, ten se však aféru rozhodl ignorovat s tím, že jde o útok, který připravil právě prezident Basescu.

Některé agentury označují současné politické otřesy za nejhlubší krizi od pádu komunistického režimu v zemi. Výzvy k respektování vlády práva a zásad demokracie přitom zazněly i od čelních představitelů EU.