Politický projekt Andreje Babiše si u voličů postupně získává kredit. Nepochybně tomu napomáhá kromě krize etablované pravice také Babišova strategie, která spočívá kromě postupné tvorby programu v angažování veřejně známých osobností. Před několika dny média informovala o tom, že na Babišovu nabídku být součástí jeho politického projektu kývli například dlouholetý komentátor MF Dnes Martin Komárek, bývalý senátor a rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška či herec a bývalý diplomat Martin Stropnický.

„U stávajících velkých stran je propojení s kmotry faktickou oligarchií, byť lze tvrdit, že se ekonomická moc ve státě takto uplatňuje nepřímo. V zájmu pana Babiše konstituovat politickou sílu, která nebude odvozena od jeho osobní libovůle, nýbrž od programu, který dávají dohromady respektované osobnosti, které si s ním ve volbách půjdou pro politický mandát, vidím naopak příslib tuto oligarchii rozrušit,“ tvrdí Jiří Zlatuška.

Podle Stropnického si navíc Andrej Babiš nepotřebuje telefonovat s „kolibříky“, nenosí nikomu peníze v igelitkách a jeho firmy nesídlí v daňových rájích. „Mohl a měl by naopak rehabilitovat poněkud pošramocenou pověst podnikání jako takového,“ myslí si Stropnický a dodává, kterak je pro něj podstatné, že Babiš odvádí daně v České republice (více v rozhovoru níže).

„Dokázat a přesvědčit, že úspěch, to je především zodpovědnost. Ke své zemi a jejím obyvatelům. Babišova finanční nezávislost dává hnutí ANO jednu nezanedbatelnou šanci: věnovat síly obnově země a nikoli pletichaření s obstaráváním stranických fondů a osobních výhod,“ uvedl Stropnický v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle informací Deníku Referendum Babiš láká do svého projektu také exředitele České televize Iva Mathé či novinářku Janu Lorencovou. Zatímco Mathé naši informaci nepotvrdil, Jana Lorencová snad váhá ještě nad jednou další nabídkou. Janu Lorencovou Babiš podporoval už v loňské podzimní senátní kampani. Již dříve Babiše podpořili například moderátor Jan Kraus, spisovatel Michal Viewegh či finančník Karel Janeček.

Podle mluvči ANO 2011 Radky Burketové Andrej Babiš v současné době vyjednává spolupráci s dalšími takřka deseti osobnostmi. „Jejich jména vám neprozradím, mohlo by to zhatit naše záměry. V každém případě proběhne v první polovině srpna tisková konference, při které tyto osobnosti představíme veřejnosti,“ uvedla Burketová pro Deník Referendum. Vzápětí prý zemi zaplaví billboardy nejen s Babišem, nýbrž právě i s jednotlivými lídry krajských kandidátek pro sněmovní volby.

Zatímco postupné personální posilování hnutí Babišovi evidentně vychází, o jeho programu se toho veřejnost od vzniku ANO 2011 moc nedozvěděla. První místopředsedkyně ANO 2011 Věra Jourová Deníku Referendum potvrdila, že se odmítají zařadit na pravolevé ose. Zároveň se vymezují proti kompletní politické elitě. „Otázku pravice či levice považujeme za zastaralou, je to dnes již klišé,“ uvedla Jourová pro Deník Referendum.

„Já tvrdím, že dnes už nemáme ten komfort, kdy si můžeme vybírat mezi levicí a pravicí. Stát je v krizi a nefunguje. Stát by měl přece fungovat tak, aby tu byl sociální smír, aby tu podnikatelé rádi podnikali, aby tu platili daně, aby se tu nekradlo a aby tu byla solidární společnost. Aby se vrátila slušnost. A Češi ten potenciál mají. Je tu plno šikovných lidí, kteří však nejsou vůbec připuštěni k řešení dnešní situace. Stávající strany jsou pro ně uzavřené v systému, který těm stranám vyhovuje. A běda tomu, kdo se tento systém pokusí narušit,“ vysvětlil již dříve Babiš.

Byla to právě tato kritika všech politických elit a image neideologického subjektu, jenž neřeší otázku svého pravolevého zařazení, nýbrž prosazuje pragmatická a racionální řešení, která vycházejí vstříc „opravdovým“ potřebám občanů, byla před posledními sněmovními volbami podstatnou okolností stojící za vzestupem Věcí veřejných.

Podle Jourové strana nicméně na konkrétním programu teprve pracuje. „Uvnitř hnutí, mezi jeho členy, probíhá diskuse o čtrnácti základních programových tezích. Kopírují jednotlivé vládní resorty a také mezi ně patří téma ústavních změn, přímé demokracie či boj proti korupci,“ uvedla Jourová. Na září podle ní strana plánuje turné po všech krajských městech, kde budou lídři hnutí program konzultovat se svými příznivci.

„Na jaře příštího roku pak bude následovat další turné, na kterém už program veřejnosti představíme. Předcházet mu bude také programová konference hnutí. Definitivní termíny těchto plánů samozřejmě budou záviset na tom, kdy proběhnou sněmovní volby,“ vysvětlila Jourová.

Přesto si lze rámcovou představu o programu hnutí učinit již nyní. Ostatně samotný Babiš opakovaně volá například po expertech namísto politiků ve státní správě. ANO 2011 chce veřejnou správu reformovat tak, aby byla efektivní jako prosperující firma, nikoli jako korupcí prolezlý systém.

„Ve veřejné správě proto musejí být odborníci schopní ji efektivně řídit a vyhodnocovat dopady svých rozhodnutí. Práce úředníků musí být průběžně kontrolována. Potřebujeme úředníky s vysokou kvalifikací, kteří budou vybíráni na základě odborností a schopností a za práci dostanou náležitou odměnu,“ vysvětluje ANO 2011.

Tento požadavek na začátku tohoto týdne na webu hnutí podpořil také Martin Komárek. „Státní aparát by se měl chovat jako automobilka: Ta přichází každé tři roky s mnohem vybavenějším a úspornějším modelem za stejnou cenu. Dnes je čím dál dražší a služby se spíše zhoršují, nehledě na to, že státní zaměstnanci kradou. Každou firmu by položilo, kdyby si její zaměstnanci odnesli všechno, co není přišroubováno. Stát si prostě to, co jeho zaměstnanci ukradli, vybere z našich peněženek,“ napsal bývalý komentátor MF Dnes.

Navzdory teprve vznikajícímu programu v rozhovoru pro Deník Referendum vyjádřili Jiří Zlatuška a Martin Stropnický, že je to mimo jiné program či charisma Andreje Babiše, které je přesvědčily ke spolupráci s hnutím ANO 2011. Nepozastavují se přitom nad faktem, že Babiš poměrně razantně vstoupil do české mediální krajiny.

Důvody, které vedly Zlatušku a Stropnického k návratu do politiky právě po boku jednoho z nejbohatších Čechů, shrnují v odpovědích na otázky Deníku Referendum. Na totožné otázky nám přislíbila odpovědět také Jana Lorencová. Odpovědi jsme ale do dnešního dne nedodrželi.

Politologové Jan Bíba a Radek Buben ve svém klasickém textu pro DR Babiš — špíny a skvrn se zbavíš charakterizují podstatu Babišova politického projektu takto: „Babiš tak konstruuje lid jako oběť neschopného politického vedení (managementu) a řešení politických, sociálních a ekonomických problémů této země spatřuje ve vládě manažerů, kteří své schopnosti prokázali již v jednom autoritářském režimu. Tuto okolnost nechceme využít k primitivním antikomunistickým tirádám, které přenecháme těm, kteří jsou o nich snad ještě přesvědčeni“.

Autoritářskou příchuť chápou jako symptom mnohem hlubšího autoritářství, které je v tomto případě maskováno a artikulováno neutrálním, univerzálním technokratickým slovníkem. „Společnou podstatu všech forem populismu podnikatelů spatřujeme v logice konstrukce lidu a obrazu jeho nepřítele na základě dichotomie mezi ekonomicky prospěšnou a ekonomicky škodlivou částí populace,“ vysvětlují Bíba s Bubenem.

Ekonomicky škodlivou část podle nich tvoří všichni ti, kteří jsou z různých důvodů závislí na tzv. penězích druhých. „Sama závislost na penězích druhých může zahrnovat a popisovat celou škálu sociálních vztahů a pozic (například plátci daní — příjemci sociální podpory, lidé v produktivním věku — důchodci, zaměstnaní — nezaměstnaní, zdraví — nemocní, zaměstnavatelé — pracující, podnikatelé — základní výzkum, Češi — Romové….),“ vysvětlují.

Tato logika podle nich nachází u různých subjektů pouze jiná vyjádření neboli jiná ztělesnění těchto rolí — odpovědní a pracovití versus nezodpovědní, dlužníci či korupčníci atd.

„Připomínat, že stejnou logikou jsou vedeny tzv. reformy zdravotnictví, školství, pracovního práva či sociálního a penzijního systému by bylo nošením dříví do lesa. Tato strategie se však samozřejmě neomezuje pouze na pravicové strany hlavního proudu, protože zároveň umožňuje artikulovat i politické programy subjektů, jako je DSSS s jejich konstrukcí dobrého lidu jako oběti nepřizpůsobivých,“ napsali politologové pro Deník Referendum.