Proč raději nechystáte obchvaty?
Jiří GuthVe zlínském kraji se má stavět naddimenzovaná rychlostní silnice, proti vůli místních obcí a proti vší logice. Přinášíme vystoupení z veřejného projednání dokumentace a posudku hodnocení vlivů na životní prostředí rychlostní silnice R49.
Vystoupení na veřejném projednání dokumentace a posudku hodnocení vlivů na životní prostředí rychlostní silnice R49, úseku Lípa — hranice Slovenské republiky (Zlínský kraj). Konalo se v kulturním sále v Zádveřicích ve čtvrtek 27. června 2013.
Chtěl bych předeslat, že si vážím kvalifikace i dobré vůle všech zúčastněných — pracovníků ministerstva životního prostředí (MŽP), zpracovatelů dokumentace i zpracovatelů posudku. Nevím, jestli je tu někdo ze zastupitelstva kraje nebo z ministerstva dopravy. Nikdo takový nám nebyl představen, tak se musím zeptat pana ing. Karla Chudárka, ředitele správy Zlín Ředitelství silnic a dálnic ČR: proč tu vlastně jsme, proč je potřeba už teď to připravovat a posuzovat? Kdy a za co to chcete stavět? Dosavadní zmínky o potřebnosti mě nepřesvědčily.
Usnesení vlády ČR č. 741/1999 k Návrhu rozvoje dopravních sítí říká, že není třeba stavět R49, ale „územně chránit koridor od Zádveřic na hranice pro potřebu případného budoucího kapacitního spojení se Slovenskem“.
Podle dokumentace i posudku EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí) prý toto usnesení vlády (!) bylo tzv. „překonáno“ stanoviskem MŽP k Zásadám územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK). Podle kterého zákona se takhle z rezortu „překonává“ usnesení vlády?
Ale nechme formalit a podívejme se na obsah. Toto stanovisko z r. 2008 totiž znamená jen souhlas se ZÚR ZK, arci včetně koridoru pro R49 (má tam označení PK 01). Tedy ještě je tam podmínka, že musejí být navržena opatření pro zajištění průchodnosti pro migrující zvířata. Nic o potřebě výstavby R 49 tam není uvedené, je to fakticky jen upřesnění koridoru předpokládaného už v tom usnesení vlády. MŽP ovšem předpokládá, že co je v ZÚR ZK nakresleno, bude uskutečněno, vybudováno v souladu se zájmy obyvatel kraje a ovšem ve shodě s platnými zákony.
Sčítání dopravy v roce 2010 zjistilo následující: na příjezdu od Zlína do Vizovic deset tisíc vozidel denně, na výjezdu z Vizovic na Vsetín (tedy mimo R49) šest tisíc, v obcích Bratřejov a Pozděchov (na plánované trase R49) 1900 a Střelná u slovenských hranic 1300 vozidel za 24 hodin. Kapacita rychlostní silnice při návrhové rychlosti 80 km/h v extravilánu je ale 3000 vozidel - za jednu hodinu! Tomu říkám jít s kanónem na vrabce. Máme na to, opravdu chceme ty své miliardy — i ty evropské jsou naše — věnovat právě na toto?
Posudkáři dělali, co mohli — v návrhu stanoviska je impozantní počet podmínek, ale mnohé problémy (deponie zeminy, vodní zdroje u Lhotska aj.) takřka hrne před sebou a jejich řešení odsouvá do dokumentace k územnímu řízení. Mám vážné pochybnosti o vymahatelnosti těch podmínek. Proč se to musí dělat takhle? Proč nezvažovat i tzv. dlouhou tunelovou variantu? Jestli to Ředitelství silnic a dálnic nechce nebo neumí dělat se současnými ZÚR ZK, tak zvažme je změnit. To přeci je společenská dohoda, ne diktát shora. Teď už lépe víme, co rychlostní silnice v tom původním koridoru znamená. Současný koridor vede k tomu, že u Pozděchova musejí být poškozeny buď zákonem chráněné zájmy lidí, nebo ochrany přírody. To je přece hloupá volba. Proč raději nezkusit nějaký jiný koridor — dlouhý tunel? Není přece spěch.
Potřebné obchvaty, především Vizovic, by mohly být vybudovány mnohem dřív a mnohonásobně levněji než R49. Proč raději nechystáte obchvaty, když R49 je tak těžko trasovatelná, zřejmě ohromně nákladná a hlavně dosud připravovaná proti vůli zdejších lidí a obcí (Vizovice, Zádveřice-Raková, Lhotsko, Pozděchov i další)?
Pak však přijde tak trochu magická operace: jakmile je tento seznam přání a koridorů, které je lépe nezastavovat, zanesen do nějaké dokumentace, jakmile je nakreslena čára z A do B, čára se začíná pomalu zhmotňovat: z jedné dokumentace se šíří do druhé, začíná se o ní mluvit, začíná se zpřesňovat, dělají se studie - prostě, čára (přání) nabyde vlastní "život". Většina lidí už netuší, jak a proč vlastě vznikla. Ale čára už "de iure" existuje - a i kdyby se z některých dokumentací tím či oním usnesením vymazala, stále je alespoń v paměti, staré dokumentace se mohou oprášit - třeba ve chvíli, kdy se narychlo sestavují volební a jiné programy, kdy se žádá o dotace ...
Vtipný moment nastává ve chvíli, kdy s s touto čárou začně počítat jinde - kdy se začnou řešit její souvislosti (třeba na druhé straně hranice), kdy se třeba i začne plánovat či stavět něco, co na tu čáru navazuje: to tak nějak aktualizuje i čáru, která už třeba byla zrušená. Zkrátka: salámová metoda v praxi (a ani k tomu nepotřebujete nějakou "zlou vůli", které chce cosi prosadit stůj co stůj).
Zatímco z Brna jste u hlavní budoucí evropské dálniční křižovatky u Hulína za tři čtvrtě hodiny, odtud na slovenské hranice trvá cesta přes hodinu. A to nesmí být na jediné zlínské magistrále třeba nehoda, která zcela zablokuje jak tranzit tak vnitroměstskou dopravu. Tuším, že v navrhované variantě je tunelů dostatek (myslím tedy ty pod kopci), ale klidně bych zvážil i variantu s tunelem delším. Obávám se, že každá rychlostní komunikace i obchvat vždy budou "poškozovat zákonem chráněné zájmy lidí", jak píšete, a to nejen u Pozděchova. To, že tudy jezdí málo aut může znamenat (a podle mě znamená), že tato auta jezdí na Slovensko přes bratislavskou D2 nebo přes R48 ve Frýdku-Místku. Obě spojení jsou podstatně delší. Nejde taky o to, abychom slova o dnešních téměř ideálních česko-slovenských vztazích převedli v realitu?