Podle nové studie expertů ze Stuttgartské university a na ní navazující publikace Greenpeace Tiší zabijáci jsou evropské uhelné elektrárny každoročně zodpovědné za předčasné úmrtí třiadvaceti tisíc lidí. Studie detailně vypočítává negativní zdravotní účinky způsobené největšími uhelnými zdroji v Evropské unii. 

Provoz českých uhelných elektráren a tepláren zkrátí podle výsledků studie životy Evropanů o 18 088 roků života, což odpovídá 1 686 předčasným úmrtím. Je to více než dvojnásobek počtu lidí, kteří v loňském roce zemřeli na českých silnicích.

Mezi hlavní zdravotní komplikace související se spalováním uhlí patří onemocnění dýchacího ústrojí, infarkty, rakovina plic a astma. Studie zároveň identifikovala českou polostátní společnost ČEZ jako šestého největšího znečišťovatele ovzduší ze všech evropských energetických společností.

„Uhelné elektrárny jsou tichý zabiják. Zatímco havárie jaderných elektráren či ropných tankerů jsou dramaty, která si každý zapamatuje, uhlí nás zabíjí nepozorovaně a pomalu,“ uvedl Jan Rovenský z české kanceláře Greenpeace.

Zdůraznil, že aktuální studie německých vědců vyvrací mýtus, kterak modernizované a odsířené uhelné elektrárny jsou čisté. „Ano, jsou mnohem čistší než před čtvrt stoletím — ale jejich provoz nás stále zbytečně stojí tisíce životů ročně,“ uvedl Rovenský.

V této souvilsosti připomněl, že Greenpeace prosazuje, aby zachování územních ekologických limitů a postupné snižování současné silné závislosti České republiky na uhlí bylo výchozím a nezměnitelným předpokladem státní energetické koncepce.

Nyní projednávaný návrh aktualizace SEK přitom tuto podmínku splňuje pouze z části: zachování územních ekologických limitů garantuje pouze do roku 2035.

Konkrétní důkladně propočítané návrhy, jak se Česká republika může do roku 2050 obejít zcela bez uhelné i jaderné energetiky, přináší loni, respektive předloni vydané studie Energetická [R]evoluce a Chytrá energie.

Autoři v těchto dnech publikované studie použili k výpočtu negativních dopadů mezinárodně uznávanou metodiku ExternE a oficiální údaje o znečištění způsobeném jednotlivými elektrárnami z  evropského Integrovaného registru znečištění.

Stejnou metodiku použili loni i odborníci z Centra pro otázky životního prostředí univerzity Karlovy k výpočtu externích nákladů, které by vyvolalo spálení hnědého uhlí blokovaného územními ekologickými limity těžby v Severních Čechách. Podle jejich závěru by spálení uhlí „za limity“ vedlo ke kumulovaným externím nákladům ve výši 1,3 biliónu korun.