Všechno a nic změnily podle pozorovatelů parlamentní volby v Bulharsku, které se konaly tuto neděli. Změnily všechno, protože značně přeskupily síly ve sněmovně, a to ve prospěch levice. A nezměnily nic, neboť žádné z parlamentních stran neumožnily — a s největší pravděpodobností ani neumožní — vytvořit standardní většinovou vládu, byť i v koalici s tradičními partnery.

„Třebaže byly (nedělní volby) vypsány předčasně jako řešení z nouze při únorových zimních protestech, skončily faktickým patem. Do parlamentu se dostaly pouze čtyři strany , přičemž druhá, třetí a čtvrtá vylučují spolupráci s vítězem,“ píší o hlasování redaktoři serveru Balkan Insight.

Na počet hlasů vyhrála volby opět středopravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova, která zvítězila i v roce 2009 a až do letošního února řídila bulharský kabinet. Spolu s poslanci GERBu (97 křesel) zasednou ve 240členné sněmovně také zástupci Bulharské socialistické strany (85 křesel), fašizující národovci ze strany Útok (23 křesel) a liberálové z Hnutí za práva a svobody (DPS), které je zároveň tradiční stranou turecké menšiny (35 křesel).

K volbám přišlo nejméně lidí od pádu komunistického režimu (51,3 procenta). Žádná ze stran, které přebraly požadavky zimních rozhořčených protestů, se do parlamentu nedostala.

Kdo povládne?

Podle bulharské ústavy musí prezident pověřit sestavením vlády nejprve lídra vítězné strany, v tomto případě tedy expremiéra Borisova z GERBu; není nicméně jasné, zda tento pověření přijme. Borisov se před volbami vyjádřil, že se bez parlamentní většiny pokusí o menšinovou vládu s tichou podporou dalších stran, avšak jen v případě, že GERB získá více než sto poslanců. To se nestalo. Útok, socialisté i DPS navíc podporu GERBu vyloučily jak před volbami, tak po nich.

Pravděpodobnější je tak dle pozorovatelů varianta, o níž od pondělí vyjednávají socialisté — vláda „protikrizového“ kabinetu technokratů, která se bude opírat o dvojkoalici socialisté-DPS či trojkoalici socialisté-DPS-Útok. Vést by ji neměl předseda socialistů Sergej Stanišev, ale Plamen Orešarski — bývalý ministr financí a renomovaný ekonom.

Bulharsko trápí krom enormní míry korupce a klientelismu nejvíce právě hospodářská stangance, která se v posledních letech projevila i na míře chudoby. Celá pětina ze 7,2 milionu obyvatel státu musí dle březnových údajů vyjít s příjmem, který je menší než polovina průměrného platu. Ten je v Bulharsku po přepočtu necelých 11 tisíc korun.