V Bulharsku zemřel další "Palach", protesty pokračují
Petr JedličkaTýden po Plamenu Goranovi podlehl popáleninám i Ventsislav Vasilev. Bulharští rozhořčení vycházejí do ulic stále v mnohatisícových počtech a s řadou požadavků. Jednat s politiky ale nechtějí.
V Bulharsku zemřel poslední z trojice mužů, kteří se zapálili během únorové vlny sociálních a politických protestů. Stalo tak v neděli dopoledne. 53letý Ventsislav Vasilev se polil benzínem 26. února před radnicí ve městě Radnevo. Týden před ním přitom podlehl zraněním 36letý Plamen Goranov, kterému masmedia dala přezdívku „bulharský Palach“.
Zatímco Goranov byl politický aktivista, který chtěl podle svých posledních slov docílit odchodu letitého (a dle obecného mínění zkorumpovaného) starosty Varny Kirila Jordanova, Vasileva trápila zejména sociální tíže. Stárnoucí otec pěti dětí přišel o práci a novou se mu již nalézt nepodařilo.
U třetího z upálených média jméno ani motivy nezveřejňují. Známo je, že se zapálil 19. února ve Velkém Tarnovu. Mimo to kolují už jen nepodložené informace, že trpěl duševní chorobou, údajně schizofrenií.
Desetitisíce Bulharů mezitím vycházejí stále do ulic. Ve většině měst se demonstruje během víkendů, v Sofii a Varně ale i mimo ně. Prezident Rosen Plevneliev vypsal na 12. května předčasné volby. Do té doby má zemi vést přechodný kabinet, jenž bude představen v úterý 12. března.
Geneze protestů
Bulharské protesty zaujaly i zahraniční média zejména ve druhé polovině února, kdy zesílily demonstrace proti zkorumpovanosti politických elit, moci monopolů a vysokým životním nákladům, obzvláště cenám elektřiny. České zdroje informovaly o tématu v souvislosti s krizí okolo aktivit Skupiny ČEZ.
Tisíce Bulharů nicméně protestují už od loňského podzimu. Původně dílčí demonstrace směřovaly proti jednotlivým privatizačním projektům, plánům na výstavbu sportovišť v přírodních parcích či místním korupčním aférám. V lednu a únoru pak protesty vygradovaly a přerostly v celonárodní hněv.
Bulharské protestní hnutí nemá doposud pevnou strukturu ani jednoznačné vůdce. V minulosti se v něm pokoušeli zviditelnit sympatizanti krajní pravice. Nyní to zkoušejí představitelé levicových stran. Za protestující však promlouvá stále jen několik mluvčích z lidu, kteří veškerou spolupráci, ba i jednání s politiky odmítají.