Bojuje ministerstvo s Ústavou?
Marek SteinerMinisterstvo zdravotnictví nevalorizuje podle vývoje inflace výši odškodného za trvalé ztížení společenského uplatnění, a dostává se tak pravděpodobně do rozporu s ústavou. Situace je přitom úředníkům ministerstva dobře známa.
Vyhláška č. 440/2001 Sb. Ministerstva zdravotnictví stanoví výši, do které se poskytuje náhrada škody za bolestné nebo za trvalé ztížení společenského uplatnění. Tyto škody vznikají v důsledků úrazů a jiných poškození zdraví. Výši škody určuje příslušný lékař podle položek, tj. sazeb u jednotlivých diagnóz stanovených v přílohách vyhlášky. Každá položka má určitý počet bodů. (Například vážné mozkové poruchy pro těžkém poranění hlavy 500 až 3000 bodů, oboustranná hluchota 3000 bodů, porucha řeči centrálního původu po úrazu 1000 až 2000 bodů atd.) Podle ustanovení § 7 odst. 2 vyhlášky hodnota jednoho bodu činí 120 Kč.
Vyhláška č. 440/2001 Sb. nabyla účinnosti 1. ledna 2002. Problém spočívá v tom, že od této doby trvá inflace. Aby poškozený nyní pořídil stejné hodnoty, musí místo 120,- Kč vydat 158,- Kč. Poškozený je krácen oproti občanovi, který obdržel odškodnění v roce 2002, nejméně o 38,- Kč za každý bod. (Srov. údaje Českého statistického úřadu o míře inflace.) Jde o stejnou situaci, jako by poškozený dostal k 1.1. 2002 místo 120,- Kč za jeden bod 82,- Kč.
Podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod jsou lidé svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Podle čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech č. 120/1976 Sb. jsou si všichni před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoliv diskriminace. Zákon zakáže jakoukoliv diskriminaci a zaručí všem osobám stejnou a účinnou ochranu proti diskriminaci z jakýchkoliv důvodů, např. podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnostního nebo sociálního původu, majetku a rodu.
Výše uvedené se musí vztahovat i na podzákonné předpisy (tj. i na naši vyhlášku). Toto vyplývá zejména z čl.78 a 79 Ústavy ČR. Podle čl. 78 k provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Podle čl. 79 ministerstva, jiné správní orgány a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Připomínám, že vyhláška č. 440/2001 Sb. byla vydána Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Podle rozhodování Ústavního soudu lze uvažovat v kategorii rovnosti pouze v relaci mezi nejméně dvěma osobami ve stejném, resp. srovnatelném postavení. Nelze namítat nerovnost tam, kde zákon stanoví pro všechny subjekty, které lze zahrnout pod osobní rozsah právního předpisu, stejné podmínky nároku.
Ve shora uvedeném případě tomu tak není. Jedná se o stejný právní předpis, vyhlášku 440/2001 Sb. Nepřihlédnutím k inflaci tato vyhláška stejné podmínky nároku pro všechny subjekty, které lze zahrnout pod osobní rozsah právního předpisu, v žádném případě nestanoví. Občan odškodňovaný v roce 2002 dostal v nynější reálné hodnotě o třicet osm korun za bod více než občan po létech inflace odškodňovaný nyní. Podle Ústavního soudu je věcí státu stanovit podmínky, za kterých zvýhodňuje určitou skupinu osob, to ovšem za předpokladu, že tak činí ve veřejném zájmu a pro veřejné blaho.
V našem případě se vůbec nejedná o veřejný zájem nebo veřejné blaho. Při rovnosti před tímtéž zákonem (právním předpisem) se vždy musí jednat o rovnost reálnou, nikoliv nominální. Inflace bude nadále znehodnocovat výši odškodnění, které je stanoveno § 7 odst. 2 vyhlášky, ale ústavní zásada rovnosti před tímtéž zákonem (právním předpisem) musí mít vždy přednost.
Proto je postup Ministerstva zdravotnictví, v němž hodnota bodu ve vyhlášce není upravována souběžně s inflací, protiústavní,. Situace je ministerským úředníkům dobře známa.
Pro zajímavost srovnejme naši situaci se situací slovenskou. Odškodnění ztížení bolestného a společenského uplatnění je zde upraveno zákonem č 437/2004 Zz. Podle slovenského zákona se výška náhrady za bolest a výška náhrady za ztížení společenského uplatnění určuje dvěma procenty z průměrné měsíční mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky zjištěné Statistickým úřadem SR za kalendářní rok předcházejícího roku, ve kterém vznikl nárok na náhradu, za jeden bod. 14. května 2012 byla hodnota jednoho bodu určena Ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky částkou 15,72 eura. A je třeba uvést, že nárůst průměrné mzdy je vyšší, než míra inflace.
Uvítal bych, kdyby Ministerstvo zdravotnictví České republiky zdůvodnilo v diskuzi k tomto příspěvku svoji nečinnost.