Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče vyzvali ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) k rezignaci. Podle jejich názoru je situace ve zdravotnictví nejkritičtější od roku 1989. Zástupci odborů to uvedli na čtvrteční tiskové konferenci s tím, že Heger škodí zdravotnictví.

Makroekonomická analýza vede odbory k přesvědčení, že reformy uskutečňované ministrem Hegerem jsou skrytou přípravou na odklon veřejných prostředků ze zdravotnictví a jeho privatizaci. Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil zdůraznil, že odboráři požadují zachování fungující zdravotnictví. Podle něj není možné, aby výdaje na zdravotní péči byly nejmenší v Evropě.

„Z toho vyplývá i menší počet operací. To jde na vrub pana ministra, vyzýváme ho k odstoupení," uvedl Zavadil s tím, že hrozí devastace celého zdravotnického systému. „Odbory proto podpoří 1. března protest lékařské, kdy má být poskytována jen akutní péče,“ doplnila Zavadila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

„Odborový svaz vyslovuje zásadní nesouhlas s tím, co se děje. Vyzýváme občany, aby podpořili náš požadavek na odstoupení ministra, který svým chaotickým vedením poškozuje zájmy pacientů," dodala Žitníková s tím, že nechtějí, aby se vlivem nekompetentnosti ministra snižovaly platy nelékařským zaměstnancům nemocnic a sociálních služeb a aby se propouštělo a zvyšovala se již tak rekordní nezaměstnanost v zemi.

„Mrzí nás, že se mluví pouze o platech lékařů. Přitom medián platů zdravotních sester, sanitářů, ošetřovatelek a dalších nelékařských profesí se pohybuje od 18 000 do 22 000 korun,“ vysvětlila Žitníková.

„Nežádáme po vládě peníze navíc do zdravotnictví, odbory pouze žádají přerozdělení zůstatků na účtech zaměstnaneckých pojišťoven a koncepční řešení plateb za státní pojištěnce či lékové politiky. Nechceme, aby se snižovaly zdravotníkům platy, nechceme, aby se zdravotnictví rozpadlo. Určitě začneme plánovat vlastní akce," dodala Žitníková.

Makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungermann pak připomněl, že veřejné zdravotní pojištění (v.z.p.) je vedle státního rozpočtu druhým největším fondem s příjmy v roce 2012 přesahujícími 224 miliard korun.

„Celkové příjmy tohoto systému se za rok 2011 odhadují na 219,5 miliardy korun. Rozhodující jsou příjmy z vlastního výběru pojistného, které tvoří 75 % celkového objemu příjmů. Zbytek tvoří převážně příjmy z plateb státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát,“ vysvětlil Ungerman.

Zároveň upozornil, že za rok 2012 bude systém schodkový, neboť výdaje přesáhnou 227 miliard korun. Připomněl také, že výdaje na zdravotnictví jsou doplňovány z místních rozpočtů. V roce 2010 se jednalo o téměř 21 miliard korun. Obce podporují zejména okresní nemocnice nebo místní ordinace s cílem zachovat dostupnost zdravotní péče.

„Výdaje obyvatelstva na zdravotní péči se zvýšily v průměrné domácnosti za poslední čtyři roky o 60 % a celkově v roce 2010 dosahovaly více než 33 miliard korun, a z toho 70 % tvořily výdaje za léky. Průměrná rodina v roce 2010 vynakládala ročně 3165 korun výdajů na zdravotní péči na každého člena domácnosti. Ovšem v domácnosti důchodců je to již 5246 korun ročně, proto můžeme hovořit o tom, že domácnosti důchodců po šesti letech své výdaje na zdravotní péči zdvojnásobily“, uzavřel Ungerman.

Lékařské odbory už dříve avizovaly, že vyzvou lékaře v nemocnicích, aby se přidali k protestu lékařské komory a 1.března ošetřili pouze akutní pacienty. Chtějí tak protestovat proti reformám ministerstva zdravotnictví. Taktéž oni tvrdí, že situace ve zdravotnictví je v současnosti nejhorší od roku 1989.