Nejsilnější opoziční strana podmiňuje svůj souhlas s přijetím fiskální ústavy pěti podmínkami. „Podepsání fiskálního paktu a schválení fiskální ústavy považujeme za zásadní. Tyto dvě věci nelze oddělovat,“ uvedl v úterý Jan Mládek. Stínový ministr financí ČSSD současně zdůraznil, že jeho strana považuje za zásadní pokračování evropské integrace.

Proto podle něj ČSSD chce, aby podepsání fiskálního paktu Evrospké unie bylo bráno jako výraz odhodlání České republiky pokračovat v evropské integraci. Nejsilnější opoziční strana zároveň podmiňuje svůj souhlas s vládním návrhem fiskální ústavy plným promítnutím evropské legislativy do fiskálního paktu a nikoliv pouhou snahou o výrobu ukazatelů, které nejsou kompatibilní se standardy Evropské unie.

V neposlední řadě ČSSD požaduje tzv. vyčištění stolu. „Pravicová vláda vyrábí skryté dluhy, především v oblasti čerpání Evropských strukturálních fondů. Vláda musí jasně sdělit, jak velký skrytý dluh přenechá příští vládě. Pokud tak neučiní, musíme předpokládat katastrofický scénář, který říká, že skrytý deficit bude v rozsahu 150 — 250 miliard korun, tedy cca 4 - 7 % HDP,“ vysvětlil Mládek.

Posledními dvěma podmínkami sociálních demokratů, bez jejichž splnění nebudou hlasovat pro přijetí fiskální ústavy, je předložení prováděcího zákona a posunutí hranice pro aktivaci dluhové brzdy z rozpětí 40 — 50 % HDP na 45 — 55 % HDP. „Již jen proto, že za pravicových vlád se zvedl veřejných dluh z 28,28 % v roce 2006 na cca 45 % na konci roku 2012,“ uvedl Mládek. „Za předpokladu, že budou uvedené podmínky splněny, je reálná šance, že bude fiskální ústava schválena ještě v tomto volebním období,“ dodal.

Podle Mládka jsou pro sociální demokraty fiskální pakt a fiskální ústava dvě spojené věci. „Jedno v žádném případně nenahrazuje druhé. Pakt není pouze o dluhové brzdě či výši deficitů veřejných financí. Fiskální pakt je především o koordinaci hospodářských politik zemí, které platí eurem,“ vysvětlil stínový ministr financí opoziční ČSSD.

Eurozóna podle něj potřebuje nejenom společnou měnovou politiku, nýbrž také společnou fiskální politiku a obecně společnou hospodářskou politiku.

„Fiskální pakt je tedy kamenem na cestě ke společné fiskální a hospodářské politice, kterou eurozóna zoufale potřebuje pro své přežití. Na straně druhé pro země, které neplatí eurem je fiskální pakt především o tom, že podpoří úsilí eurozóny o její hlubší integraci a zavazují se provádět tuto hlubší integraci v okamžiku, kdy přijmou euro,“ dodal Mládek s tím, že okamžitý dopad na země, které neplatí eurem, je po podepsání paktu minimální.

Zákon o takzvané finanční ústavě byl vládou předložen na jednání Rady hospodářské a sociální dohody 20. prosince 2012. Premiér a předseda vlády Petr Nečas pak v lednu poté, co TOP 09 vyzvala koaliční partnery, aby se Česká republika zavázala k přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu, uvedl, že považuje za podstatné právě přijetí finanční ústavy.

Podle něj je finanční ústava faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu. „Schválení finanční ústavy bude faktickým testem toho, kdo v České republice chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti,“ tvrdí premiér a předseda ODS.

K fiskálnímu paktu se připojily všechny země Evropské unie kromě Spojeného království a České republiky. Sociální demokraté nicméně připomínají, že Spojené království je země s obrovským finančním sektorem a jako bývalá koloniální mocnost si může dovolit zahrávat s členstvím v EU.

„Česká republika je závislá na zpracovatelském průmyslu a takový hazard si nemůže dovolit. Je tedy v našem zájmu fiskální pakt podepsat a to i přesto, že k některým ustanovením můžeme mít vážné výhrady,“ tvrdí Mládek.

Například závazek strukturálního deficitu veřejných financí menší než 0,5% HDP podle něj může být v době hospodářské krize příliš zavazující a poškozující snahy o hospodářské oživení. „Navíc celá řada zemí, které fiskální pakt podepsaly, neplní a ještě dlouho tento ukazatel plnit nebudou,“ uzavřel stínový ministr financí ČSSD.