Poslanecká sněmovna schválila v úterý v prvním čtení návrh zákona o Národním parku Šumava, jehož předkladatelem je Plzeňský kraj. Podle ekologů norma prakticky ruší národní park, otevírá jej výstavbě a většinu lesů převádí na běžné komerční hospodaření. Podle plzeňského návrhu má navíc veškeré zakázky na těžbu a prodej dřeva v národním parku dostávat nově zřízená společnost kontrolovaná regionálními politiky.

„Poslanci podpořili návrh zákona, jehož cílem je náš největší a nejcennější národní park na Šumavě zrušit a přeměnit jej na lunapark s hotely, lanovkami, sjezdovkami a golfovými hřišti. S národním parkem nemá plzeňský návrh nic společného,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Upozorňuje přitom, že podle návrhu nového zákona se má velká většina území parku otevřít výstavbě a developerským projektům a řídit se pravidly lesního zákona, která platí pro komerční lesy určené k pěstování a těžbě dřeva. „Přitom cenná a turisty vyhledávaná šumavská příroda má význam pro celou střední Evropu,“ dodal Bláha.

Plzeňští radní totiž navrhují, aby se takzvané třetí (a nově vytvořené čtvrté) zóny, kde se může stavět a jež nyní tvoří asi pět procent národního parku, rozšířily na téměř sedmdesát procent jeho území. Radikální změna by tak většinu parku otevřela další zástavbě hotely či rekreačními středisky včetně developerských projektů nových sjezdovek, lanovek či golfových hřišť.

Většina lesů v národním parku by se pak podle návrhu zákona měla napříště řídit pravidly lesního zákona, který platí pro komerční lesy. Nyní přitom všechny lesy v národním parku — bez ohledu na to, zda jsou ponechány divoké přírodě, nebo se v nich kácí — podléhají zákonu o ochraně přírody a krajiny.

Odhlasovaný návrh však požaduje, aby ochraně přírody podléhaly pouze první zóny, kterým mělo být vyčleněno jen osmnáct procent národního parku, a zbytek se řídil stejnými pravidly jako běžné lesy určené k pěstování a těžbě dřeva.

Podle plzeňského návrhu by měl také národní park přestat vypisovat výběrová řízení na lesní práce podle zákona o veřejných zakázkách. Veškeré zakázky — včetně prodeje dřeva — by měla napříště dostávat nově zřízená obecně prospěšná společnost, kterou by kontrolovali regionální politici.

Národní park a ministerstvo životního prostředí by v ní měly mít pouze dvě ze šesti míst ve správní radě. Přitom nikde v návrhu není řečeno, co by se mělo dít se ziskem z prodeje dřeva.