Zákon o církevních restitucích míří opět k Ústavnímu soudu

Vratislav Dostál

K argumentům ústavní stížnosti poslanců VV Michala Babáka a Otto Chaloupky se připojilo také devatenáct senátorů. Ústavnímu soudu, který stížnost původně odmítl kvůli nedostatku podpisů zákonodárců, ji tento týden podají znovu.

Věci veřejné požadují, aby ústavní soud zrušil zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Poté, co se soudci odmítli jejich stížností zabývat, neboť pod ní nebylo podepsáno dostatečné množství zákonodárců, se Věcem veřejným podařilo sehnat dalších devatenáct podpisů. A to v Senátu, ústavní stížnost proti Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi tak bude podána skrze senátorskou iniciativu.

V úterý to uvedli poslanci strany Otto Chaloupka a Michal Babák s tím, že ústavní stížnost VV v Senátu podpořili nestraníci, zástupci hnutí Severočeši.cz a někteří senátoři sociálních demokratů a komunistů. Věci veřejné se tak na Ústavní soud se stížností s návrhem na zrušení vládní podoby Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi obracejí již potřetí. „Jsem rád, že se Ústavní soud již nyní nemůže odvolávat na formální překážky a bude se zákonem a našimi věcnými argumenty zabývat,“ uvedl Michal Babák.

„Mrzí nás, že předchozí stížnost ztroskotala právě na nedostatečném počtu poslanců, kteří by ji svým hlasem otevřeně podpořili, počet poslanců za VV bohužel nestačil,“ dodal Babák. Ústavní stížnost podpořili nestraníci, zástupci hnutí Severočeši.cz, ale i představitelé ČSSD a KSČM. „Nejen závažnost předložených argumentů v ústavní stížnosti, ale ji jména signatářů z řad senátorů mě utvrzují o velké šanci, že s touto stížností uspějeme a změníme nepřijatelný a vůči českému státu nevýhodný vládní zákon,“ zdůraznil ve svém vystoupení Chaloupka.

Obsahově se stížnost zaměřuje na stejná sporná místa v zákoně. Mezi hlavní důvody k podání stížnosti patří podle poslanců Věcí veřejných například to, že při projednávání došlo několikrát k porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

„Myslím, že naše stížnost má velkou naději na úspěch, převážně proto, jakým způsobem byl zákon prosazen, jak byl znásilněn legislativní proces,“ vysvětlil Babák, kterému bylo při projednávání třetího čtení zákona 13. července loňského odebráno slovo. Zdůraznil také, že při vrácení zákona ze Senátu nebyl dodržen termín k projednávání zákona. Dále se 9. listopadu hlasovalo po půlnoci, a to opět při vrácení zákona ze Senátu a v neposlední řadě se hlasovalo o přestávce téhož dne.

Věci veřejné mimo jiné upozorňují také na to, že církvím byl vrácen majetek podle netransparentních parametrů, stanovenou finanční náhradu navíc považují za diskriminační vůči ostatním restituentům a v neposlední řadě tvrdí, že zákon prolamuje ve svých paragrafech hranici 25. února 1948 a tzv. Benešovy dekrety.

„Ústavní stížností, kterou nyní podpořilo i devatenáct senátorů, chceme docílit zrušení celého tohoto zákona a navrhujeme, aby do doby než tento zákon ústavní soud posoudí, byla odložena jeho účinnost a bylo zastaveno vydávání majetku církvím,“ uzavřel Babák.

    Diskuse (0 příspěvků)