Den daňové svobody pro nejbohatší je čtvrtý leden

Vratislav Dostál

Zatímco na chudáky připadá den daňové svobody až v červnu, bohatí se mohou radovat již krátce po Silvestru.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí, která rozděluje rok do dvou období. V prvním vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů státu — zdravotnictví, školství, dopravní infrastruktura, kultura, zachování historického dědictví, obnova krajiny apod. Teprve až o penězích, které vydělají počínaje dnem daňové svobody (včetně), rozhodují svobodně sami.

Výpočet je to čistě hypotetický, v České republice představovaný především odhady Liberálního institutu, který se nicméně zaměřuje pouze na nepříliš majetnou většinu. Tedy ty, kteří nedokážou své příjmy dostatečně efektivně daňově optimalizovat.

Kvůli vstřícné politice české vlády vůči daňovým rájům, anonymním akcionářům, zrušení daně z dividend a naproti tomu odporu proti daňové transparentnosti, dani z finančních transakcí či jednotné evropské daňové sazbě dokážou nejschopnější občané neplatit daně takřka vůbec.

„Nejbohatší daně prostě neplatí. Sídlí v daňových rájích, daně z dividend jsme jim odpustili, naprostou většinu věcí si nakupují na náklady firmy či přes prostředníky bez DPH,“ vysvětlil Tomáš Tožička z evropské pobočky Tax Justice Network.

Upozornil přitom na to, že podle výpočtů washingtonské organizace Global Financial Integrity je Česká republika na dvacátém místě v absolutní hodnotě nelegálních daňových úniků na světě.

Konzervativní kalkulace vycházející z porovnání oficiálních údajů podle Tožičky mluví o 140 miliardách korun, které ročně opouští Českou republiku bez zdanění. „Tyto ztráty jsou dány pouze otevřeností naší vlády a především ministerstva financí k tomuto kriminálnímu a ekonomiku devastujícímu fenoménu,“ doplnil Tomáš Tožička s tím, že dalších šedesát miliard mizí kvůli tzv. daňové optimalizaci.

Ta je podle jeho slov organizována mnoha účetními firmami — především tzv. velkou čtyřkou. Využívá rozdílných daňových zákonů a vytváří fiktivní podniky, přes které provádí desítky až stovky různých operací, kterými se dokáže vyhnout placení daní.

„Tato praxe je díky současným politikům u nás i ve světě legální, ale je nepřijatelná,“ uvedla Táňa Fischerová, kandidátka na prezidentku. „Jsou to vlastně černí pasažéři. Využívají věcí, které platíme my ostatní — třeba silnice nebo vzdělání svých zaměstnanců, ale sami se na ničem podílet nechtějí. Odpovědní podnikatelé i politici již dlouho mluví o tom, že je třeba s touto praxí skončit. Činy ale zatím chybí,“ dodala.

Prostřednictvím více či méně složitých řetězců firem v zahraničí v současnosti například Petr Kellner vlastní svůj podíl v České pojišťovně, Zdeněk Bakala v těžební společnosti OKD, Karel Komárek v Moravských naftových dolech, Ivo Lukačovič v portálu Seznam.cz, developer Dušan Kunovský v realitní společnosti Central Group, Zbyněk Frolík ve firmě Linet.

Podle Tožičky již v loňském březnu pro server iDnes.cz situaci přesně zhodnotil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS: „Považuji za nefér, že nám podnikatelé radí, jak zlepšovat podnikatelské prostředí v Česku. Přitom ti samí lidé vydělali miliardy na přesunu peněz do daňových rájů.“

    Diskuse (7 příspěvků)
    MT
    Miroslav Tejkl
    January 6, 2013 v 11.36

    To je skvělý bonmot s tím, že den daňové svobody pro nejbohatší je někdy v lednu !!!!

    Dobře si to ¨všichni zde zapamatujte a používejte to při nejrůznějších příležitostech co nejvíc to půjde !
    ... třebas "do zblbnutí", aby se tento fakt podle goebelsovské techniky zažral dostatečně hluboko do mysli lidí ...

    Lidé si ostatně nejlépe pamatují bonmoty.

    Proto je Zeman tak úspěšný, protože - jak řekl kdysi o něm Kryl - za dobrý bonmot by Zeman zamordoval vlastní babičku.

    Toto expresívní vyjádření Karla Kryla tu neříkám, abych Zemana nějak urážel (to ostatně nejde, urážky po něm stečou jako voda po navoskovaném obalu, je to silná renesančně-kondotiérská figura).

    Já to spíš říkám, abych zdůraznil význam právě bonmotové formy ...

    ... a koneckonců vůbec všech krátkých přirovnání - i kdyby byly na štíru s logikou a byly poněkud nesmyslné (vzpomeňte na Zemanovo :
    "ne banka, ale škola musí být nejdůležitější budovou v obci" atd. ...)

    MT
    Miroslav Tejkl
    January 6, 2013 v 11.40


    ... hmmm, řekl jsem, že Zeman je " ... silná renesančně-kondotiérská figura" ....

    kterou nic nezabije, a vše, co ho mělo poškodit ho posílí ...

    Zeman (i kdybychom oba považovali za nepřijatelné figury) je všechno, co Fisher NENÍ ...

    ... bez ohledu na to, že se nám DR snaží vsugerovat opak ...

    Eva Hájková, penzistka
    January 6, 2013 v 12.8
    Panu Tejklovi
    To je zajímavé, zrovna včera večer jsem četla v jedné knize, že Nietzsche viděl vzor pro svého nadčlověka v "machiavelistickém násilníkovi renesančního věku", což mi utkvělo v paměti a teď mi to trochu připomíná ten váš výraz "silná renesančně-kondotiérská figura".
    MT
    Miroslav Tejkl
    January 6, 2013 v 18.7

    ... však to je taky pravda.

    Myslím, že jste trefila onen pomyslný hřebíček na onu pomyslnou hlavičku.

    Ano ... Zeman je skutečně svým způsobem "jenseits von Gute und Boese" mimo dobro a zlo - když už jste vzpomněla Hlasatele Nadčlověka ...

    Renesanční bytosti boje a snahy o úspěch, o stopu v dějinách - to vše jsou osoby, "chlapíci" - které Nietzsche a Marx vždy tolik obdivovali.

    Vždyť přece - "za Zemana byl pořádek", "fungovalo to - oproti dnešku zejména", jeho bývalí ministři - i kdyby byli sebelevicovější - na něj nedají dopustit - s čímž má řídící a provozní kádr DR dost problém, protože mu to narušuje snahu rozbít představu o levicovosti Zemana (to je nedorozumění : Zeman především není a nikdy nebyl socialistou - se socialisty šel velký flák cesty. Jestli je levicový? - odpovím protiotázkou: Byl třeba Čapek levicový? Já myslím, že ano, ale jaksi sui generis ...)

    Ostatně k tomu Marxovi, který také jako Nietsche obdivoval renesanční kondotiéry všech epoch v dějinách (nebo z jiného soudku :
    "radši nežít, než nezanechat stopu v dějinách" - řekl Napoleon Bonaparte - jak dnes připoměla Saskie Burešová v nedělním Kalendáriu)

    Analyticky bezcitný Marx ale nebyl vždy prostý emocí. Zdůrazňoval, že Ricardo je osobně vlídný, laskavý k lidem a filantrop - ale že to nevede u něj k lakování reality narůžovo.

    Proto ho měl rád - a byl to - jak řekl Schumpeter - pro Marxe Mistr.

    Ve vztahu k Malthusovi je naopak vidět (Kapitál a Teorie o nadhodnotě), jak příšerně svou nenávist k Malthusovi Marx přehrává.

    Malthus pro něj byl jednak plagiátorem Sismondiho (a myslím, že to ani nebylo právem) a Marx zaslepený touto nenávistí nemohl navázat na linii od Sismondiho k Luxemburgové, - což nakonec museli udělat až se zpozděním skoro století Kalecki a Sweezy (přitom Marx BYL kritický k Sayovu zákonu a PATŘIL mezi Keynesovy "kacíře").
    Nenávist Marxe k Malthusovi Marxe zaslepila asi taky proto, že Malthus navrhoval, aby se dodatečné poptávkové peníze dostali do rukou parazitů - a tam měli vytvářet rovnováhu.

    Nenávist Marxe ke kapitalistům je iluze.

    Marx - kromě výslovných gaunerů - nenáviděl parazity, flákače, zadumané filozofující figury, kteří by sami na ostrově jako Selkirk(Selcraigh) jistě umřeli hladem ...

    ... ale z titulu dědictví a rodu panující nad panstvími a v rusku taky nad "dušemi" ...

    Kondotiér, bezohledný, inteligentní, pružný a tvůrčí si přece poradí v každé situaci ...
    ... v každém režimu, aniž by si s ním musel "zadat" (Zeman si s normalizačním reálsocem NEZADAL !!!)

    PM
    Petrasek Milan, penzista
    January 6, 2013 v 19.32
    na obhajobu pana Nietzscheho
    bych podotkl, že mnohým jeho závěrům předcházela bezpříkladná znalost lidských limitů/neřestí a předností. Jeho představu lidské přednosti shrnuji následujícně """člověk je sice sebezbožňující dravec, ale má přednost nedůvěřujícího ve svět hodnot ve které věří."""
    Člověk je hnán nedůvěrou vůči důvěryhodnosti , tedy i důvěryhodnosti vůči ''machiavelistickému násilníkovi renesančního věku".
    By Nietzsche dnes vzkázal od nebeské brány..........bych řekl
    Eva Hájková, penzistka
    January 6, 2013 v 21.4
    Koupila jsem v antikvariátu asi sto let starou knížku, ve které se srovnává filosofie Nietzscheho s filosofií Tolstého. Oba dva filosofové žili přibližně ve stejné době. Oba žádali, aby lidská individualita byla osvobozena od nátlaku a donucování, od tradiční morálky potlačující svobodu individua, bránící duševnímu rozvoji, oba přisuzují důležité místo rozumu. Oba kritizují soudobé křesťanství, ale každý jiným způsobem a z úplně jiných pozic. Nietzsche z pozic pohansko-ateistických, Tolstoj z pozic raně křesťansko-humanistických). Nietzsche byl estetikem, Tolstoj moralistou. Oba se vysmívali zázrakům, ale Nietzsche jménem síly a krásy, Tolstoj jménem lásky, čistoty a prostoty. Nietzsche neviděl větší rozdíl mezi člověkem a zvířetem, Tolstému byl člověk obrazem božím, věřil o něm, že je v podstatě dobrý. Přemýšlela jsem o tom a ačkoliv se považuji za ateistku, musím přiznat, že z této protikladné dvojice je mi mnohem bližší Tolstoj, přestože bych s ním nesouhlasila úplně ve všem a Nietzscheho (který byl přece jen asi významnějším filosofem) bych také nezavrhovala úplně ve všem.
    Eva Hájková, penzistka
    January 6, 2013 v 21.23
    Bohužel, většina lidí obdivuje silné osobnosti aniž se ohlíží na jejich skutečné vlastnosti. Tedy bohužel pro tu většinu, ne pro ty osobnosti.