Zákonem předepsaná minulost

Anna Šabatová

Poslanecká sněmovna projednávala návrh zákona o účastnících protikomunistického odboje, který obsahuje řadu sporných bodů. Lze vůbec zákonem nadekretovat úctu?

Minulý týden se Poslanecká sněmovna neočekávaně rozhodla, že bude projednávat senátní návrh zákona o účastnících protikomunistického odboje, který ve Sněmovně ležel již delší dobu, aniž by se k němu jakkoliv veřejně diskutovalo. Dokonce se zdálo, že v tichosti padne pod stůl. Bohužel se tak nestalo.

O co vlastně navrhovatelům zákona jde? Zákon má slovy preambule vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období komunistické totalitní moci s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie. To samo o sobě jistě není nic špatného. Je tomu však skutečně tak?

Zákon zavádí pojmy účastník protikomunistického odboje a účastník odporu proti komunismu. Protikomunistickým odbojem je slovy zákona ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj vedený proti komunistickému režimu v Československu, provádění sabotáží, spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu, převaděčství nebo překračování státních hranic za účelem účasti v protikomunistickém odboji (agenti-chodci).

Účastníkem odporu se stane ten, kdo sepisoval petice, organizoval veřejná vystoupení proti komunistickému režimu, vyvíjel politickou, publicistickou nebo jinou prokazatelně protikomunistickou činnost zaměřenou přímo nebo nepřímo na obnovu svobody, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu.

×
Diskuse
PE
February 1, 2010 v 13.57
Provokoval by zákon o třetím odboji tolik, kdyby tam místo "Ústav pro studium totalitních režimů" bylo napsáno "Ministerstvo obrany"?
Kolika lidí by se týkala poznámka z posledních dvou odstavců (o rozporu se zákonem č. 198/1993 Sb.)?
February 2, 2010 v 18.04
To, že by o osvědčení rozhodoval ÚSTR považuji za nevhodné, ale není to moje nejdůležitější námitka. Největší výhradu mám proti samotnému normování pohledu na minulost.
A druhá zásadní námitka je hodnotové vyznění zákona: Věta Formou protikomunistického odboje se rozumí ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj určuje jako „nejzáslužnější“ formu odporu ozbrojený boj. Tím se narušují hodnoty, které společnost až dosud uznává, například, že nelze, až na jasně stanovené výjimky, beztrestně usmrtit člověka.
Nastavuje se také nově rámec pro případné zrušení zbytkových trestů. Ke zrušení trestu bylo až dosud třeba, aby se k úsilí ve prospěch lidských práv nepoužívaly zjevně nepřiměřené prostředky. Podle navrhovaného zákona by se každé protirežimní jednání rehabilitovalo, pokud by pachatel nejednal z nízkých nebo nečestných pohnutek. Přiměřenost prostředků k účelu už by nadále nebyla podmínkou beztrestnosti.
Soudy po roce 1990 rehabilitovaly cca 207 700 osob. Kolik je zbytkových trestů, nevím. Po půlhodině hledání jsem to vzdala. Třeba nám to nějaký historik napíše.
Osobně si myslím, že takový zákon nepotřebujeme vůbec. Úcta buď je, nebo není. Nelze ji nařídit zákonem. Úsilí bych napřela spíše k tomu, aby se vyhrocené pohledy na minulost alespoň o kousek přiblížily.