Ve skupinové psychoterapii existuje metoda, jak odblokovat zábrany pacientů a umožnit jim vyslovit to, co by se jinak vyslovit báli, nebo naopak přijmout to, co by jinak nepřiznali ani sami sobě. „Mám takovou fantazii, že …“, začne terapeut nebo i pacient. Pak je možné vyslovit skoro cokoliv, aniž by se tím pacient cítil ohrožen. Jde přece jen o takové nezávazné fantazírování.

Vzpomněl jsem si na tuhle metodu při četbě článku „Areva chce zablokovat Temelín“ v Lidových novinách (LN 6.11; Areva je francouzská firma, která byla vyřazena z tendru na dostavbu Temelína): „Už i šéfové ČEZ mimo záznam přiznávají, že celé výběrové řízení je ohroženo a může zkolabovat…Konkrétní důvody, jež stály za vyřazením Arevy, stále nechce ČEZ sdělit… Mnozí z topmanažerů ČEZ … na „zakázce století“ pracují spíše z donucení…“ Prý dostavbě třetího a čtvrtého bloku fandí spíše politici.

Dovolím si tedy v duchu výše zmíněné psychoterapeutické metody zafantazírovat, že vedení ČEZ mohlo dopředu s vysokou pravděpodobností odhadnout, jak se zachová Areva po vyřazení ze soutěže. Že se tím soutěž zabrzdí a krajním následkem že může být i zablokování dostavby. Třeba byly v nabídce Arevy opravdu takové chyby, že ČEZu skutečně nezbylo, než ji ze soutěže vyřadit. A třeba si jeho vedení, na rozdíl od politiků, pozdě ale přece jen uvědomilo nesmyslnost celé investice a na poslední chvíli zatáhlo za záchrannou brzdu.

A zatáhlo za ni šikovně. Tak, aby na ně nemohli politici, kteří v souznění se silnou jadernou lobby nejdříve neuváženě vyhecovali masy k atomovému vlastenectví a kteří kvůli obavám ze ztráty tváře a hlavně z těžké ztráty politických bodů teď už nemohou couvnout, ani kdyby chtěli.

Ale opakuji — celá ta úvaha je jen taková fantazie, na níž nemusí být zbla pravdy.