O víkendu se uskuteční třiadvacátý kongres ODS. Delegáti dlouhodobě nejsilnější pravicové strany si na něm zvolí nové vedení. Občanští demokraté přitom procházejí složitým obdobím. Jejich předseda Petr Nečas sice po posledních sněmovních volbách sestavil vládu s vůbec největší většinou ve Sněmovně od roku 1992, ta se mu nicméně během dvou let rozpadla.

V současnosti je Nečasova vláda menšinová. Po odchodu Radima Fialy z ODS disponuje pouhými devětadevadesáti poslanci. Fiala svůj odchod ze strany zdůvodnil neshodami s vedením strany v otázce daní. Poslanecký mandát si hodlá ponechat.

„Důvodem jsou názorové rozdíly, které se v poslední době prohloubily především v zásadní otázce zvyšování daní. Na mé rozhodnutí mělo vliv i to, že ODS na různých úrovních není schopna vyvodit hlubší závěry z výsledků posledních krajských voleb," uvedl Fiala pro server Aktuálně.cz.

Fialův odchod ze strany je jedním z nejviditelnějších projevů rozštěpené ODS. Její poslanecký klub totiž stále nenalezl kompromis ohledně daňového baličku, se kterým vláda spojila hlasování o důvěře. O pozici a podpoře rebelům ve straně toho ale před kongresem ODS také mnoho nevíme.

Předseda ODS se totiž sice potýká s názorovými oponenty uvniř své strany, avšak současně kromě něj nikdo nepřijal nabídku kandidovat na post předsedy strany. To nicméně nemusí znamenat, že například Jiří Pospíšil či Martin Kuba do boje o post předsedy na kongresu nevstoupí.

Jasné naopak je, že Martin Kuba, který má blízko k prezidentu Klausovi, bude kandidovat na pozici prvního místopředsedy. Ministr průmyslu a obchodu poskytl tento týden rozhovor Hospodářským novinám, v němž mimo jiné řekl, že vedení ODS by nemělo být zvoleno pouze na mediální poptávku.

„Mělo by být podobné jako ve firmách. Musí tam být lidé, kteří jsou marketingovými tvářemi, lidé, kteří jsou schopni stranu manažersky vést a řídit, a pak lidé, kteří jsou schopni vytvářet ideologii. Musí to být skládanka, která do sebe zapadá. Myslím, že dosluhující vedení, které bylo složeno na základě velké poptávky po mediálně čistých tvářích, toto ne úplně splňovalo,“ pověděl ministr Kuba Hospodářským novinám.

Pokud jde o vládu, do dění minulý víkend vstoupil první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že jeho strana nebude součástí vlády s ODS bez Petra Nečase v čele. Jaké jsou tedy možnosti vývoje na kongresu a po něm? Nečas nejspíš svou pozici v čele obhájí. Otázkou, na níž odpoví delegáti kongresu je, s jak silným mandátem.

Nečas versus Úlehla? I to je v dnešní ODS možné

Ani pravděpodobné vítězství na kongresu nemusí znamenat, že se Nečasovi podaří do příštího týdne získat pro vládu sto a jeden hlas v Poslanecké sněmovně. To by znamenalo její konec. Může se také stát, že Nečas pozici předsedy nakonec přece jen neuhájí. Může se ukázat, že rebelové v ODS usilují o rekonfiguraci na pravici, jejímž výsledkem bude vládnutí na současném půdorysu, avšak bez Nečase.

Anebo se skutečně situace hlavním aktérům vymkne z rukou, Nečase v čele ODS nahradí Kuba či Pospíšil, padne vláda a prezident Klaus vypíše přečasné volby. Klausovi zbývá do konce mandátu jen několik týdnů a rozpuštěná Sněmovna dává moc do rukou nejen Senátu, nýbrž především končícímu prezidentovi.

Podle politologa Lukáše Jelínka se nad námi nicméně ve skutečnosti vznáší otázek docela málo. „Za prvé, kdy Petr Nečas skončí, za druhé, kdo jej nahradí, a za třetí, bude-li se dál vládnout většinově nebo menšinově. Zatímco ODS působí jako v mrákotách, a víkendový kongres na tom sotva co změní, TOP 09 má jasno: jakmile se stáhne z vlády, může držet nad vodou menšinový kabinet a zároveň jej — v očekávání přílivu proreformních voličů - kritizovat zprava," napsal Jelínek pro Český rozhlas.

Jediným, kdo může protivolební koalici nasypat do soukolí písek, je podle něj paradoxně Petr Nečas. „Jestli po pádu dnešní vlády zahořkne a odmítne se podílet na vzniku nové vládní architektury, může část svých věrných přimět k tomu, aby kývli na opoziční návrh rozpustit Sněmovnu a vydat se k volbám. Jenže ani Petr Nečas nemá ve zvyku chovat se takto mužně," vysvětlil Jelínek.

Faktem je, že Nečas má podporu v deseti krajích. V ostatních čtyřech nezvolili nikoho, přestože i tam byl Nečas jediným kandidátem. O post předsedy strany se přitom nechce ucházet exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ani výše zmíněný Martin Kuba. Pouze Tomáš Úlehla, jeden ze šestice rebelujících poslanců ODS, pro server iDnes.cz poznamenal, že by se mohl do boje o post prvního muže v ODS za jistých okolností pustit.

„Já jsem si řekl, že po osmnácti letech členství ve straně a zkušenostech s řízením statutárního města, s působením v orgánech evropských, s krajskými zkušenostmi, se zkušenostmi z podnikání si umím představit, bych takový těžký úkol zvládl. Ale bez politické podpory o tom neuvažuji. Nicméně kdyby to mělo dojít do kritické situace, jsem připraven i na tu alternativu, že bych se ucházel o místo předsedy, pokud by mě někdo navrhl,“ uvedl Úlehla.

Předseda ODS Petr Nečas pak v rozhovoru pro časopis Týden nevyloučil, současně ale zpochybnil legitimitu volby předsedy ODS v případě, že by se jeho vyzyvatel objevil až na kongresu.

„Pokud do toho nějaký protikandidát chce jít, pak teď je ten okamžik, kdy se má zvednout a říct: ,Chci být předsedou ODS a premiérem, chci dojednat novou vládu a mám takový program.' Představa, že se jako králík z klobouku někdo vytáhne až na kongresu, je spíše na hranici puče než legitimní volby. I když by volba byla z formálního hlediska legální, politická legitimita takového předsedy by byla dramaticky oslabena,“ vysvětlil Nečas.

Současně prakticky vyloučil, že by mohlo dojít k přeskupení sil, jehož výsledkem by byla výměna na postu předsedy vlády.

Kdo by měl resuscitovat napůl mrtvou pravici?

„Postavit dnes novou vládu s novými lidmi opět považuji za čistě teoretický model, který má v politické realitě mizivé šance. Kde jsou ty osoby, které si o to svou prací říkají a jsou připraveny pozítří zformovat novou vládu? Nepochybuji o tom, že mezi mými oponenty jsou lidé, kteří tyto ambice mají, ale ambice musí být podloženy i schopnostmi - a ty tam moc nevidím,“ uvedl Nečas s tím, že si nedovede představit ani to, že by kongres ODS rozhodnul o rozdělení funkcí předsedy strany a premiéra.

Ve čtvrtek v podvečer pak server iDnes.cz uvedl, že jeden z nejhlasitějších kritiků Petra Nečase v ODS Boris Šťastný na pražském oblastním sněmu odmítl nominaci na místopředsedu strany. „Mé názory na příčiny i řešení hluboké krize ODS se zjevně diametrálně liší od názorů a postojů stávajícího vedení strany. Proto za situace, kdy před kongresem jasně a zřetelně nepovstal žádný jiný kandidát na předsedu, nebudu usilovat o pozici ,opozičního' místopředsedy předsedy Petra Nečase," vysvětlil Šťastný.

„Neumím a nechci hrát roli kompromisního smířliváka nebo pštrosa s hlavou v písku. Takových je tu víc než dost," dodal s tím, že ODS má jedinou šanci se zachránit. Ta podle něj spočívá v návratu Václava Klause do pozice čestného předsedy strany. „Občanská demokratická strana byla unikátním pravicovým liberálně-konzervativním projektem s jasně definovaným souborem idejí. Kdo jiný než on by nám měl pomoci vrátit se ke kořenům. Kdo jiný než on by měl pomoci resuscitovat napůl mrtvou pravici v naší zemi," uvedl Šťastný.

Podle politologů oslovených Deníkem Referendum lze nyní předpokládat, že Nečas svou pozici předsedy ODS obhájí. Pravděpodobné také je, že se podaří některému z jeho kritiků získat jeden či více místopředsednických postů. „Jsem přesvědčen, že Nečas zůstane předsedou ODS, ale jeho koaliční vláda skončí. ODS bude muset tedy vyřešit, zda se pokusí složit menšinovou vládu a zda ji povede opět Nečas nebo někdo jiný,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

„Podobná vláda by ale byla jako třtina zmítající se ve větru — a musela by uspokojit TOP 09, LiDem, nejspíš i Věci veřejné a potom neřízené střely Doktora, Fialu a tak dále," doplnil Jelínek s tím, že by tudíž musela zapomenout na jakékoli významnější reformy. „A přesto by mohla být kdykoli setřesena,“ dodal politolog.

Podle jeho kolegy Milana Znoje je nyní podstatné, že vládní koalice nemá většinu v Poslanecké sněmovně a na kongresu ji nezíská. „Tam se ovšem bude rozhodovat o tom, zda Petr Nečas zůstane předsedou, potažmo premiérem, anebo se vládní ODS v přímém televizním přenosu rozklíží,“ uvedl Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum.

I podle něj lze predpokladat, že Nečas předsedou občanských demokratů zůstane, avšak s tím, že se na kongresu svede úporný boj o místopředsedy. „Což bude skupina čekatelů na Nečasův pád: lidé jako Martin Kuba, Pavel Blažek či Tomáš Chalupa. Jedině kdyby Petr Nečas nezískal dost hlasů, tedy kdyby se mu jeho projev hrubě nepovedl, tak by došlo k souboji o post předsedy už nyní na kongresu,“ myslí si Znoj.

„Domnívám se, že Petr Nečas se v čele ODS udrží, avšak místopřednické posty nejspíše doznají změn, o nichž hovoří Martin Kuba. Vláda tak bude hledat podporu u nezařazených poslanců, popřípadně u Věcí veřejných,“ doplnil Jelínka a Znoje Pavel Šaradín.

Sestupná dráha slovenské pravice

Lukáš Jelínek upozornil na podstatný moment, jehož prostřednictvím se tento týden vláda pokusila svůj konec oddálit. Tím bylo úterní přerušení schůze Poslanecké sněmovny. „Velmi se mi nelíbí tendence utlumit práci Sněmovny do doby, než se dá ODS dohromady. Ona se totiž hned tak dohromady nedá. Evidentně se ocitla na sestupné dráze slovenské pravice,“ uvedl Jelínek.

Taktéž podle Znoje bude Nečasovým kámenem úrazu až hlasování o daňovém balíčku ve Sněmovně. „Jak toto hlasování dopadne je ve hvězdách. Pokud by vláda padla, což je asi pravděpodobnější, neboť rebelové řekli, že svůj názor nezmění, budeme mít vládu v demisi. Bude přijat Kalouskův rozpočet ,krve a slz' a agónie vlády, která nebude mít většinu v parlamentu, může začít. Kdy skončí, není jasné,“ uvedl Znoj s tím, že mezitím dojde k přeskupení na postech ministrů.

„S pádem vlády skončí i Petr Nečas. Především se ale zformuje nová vůdčí garnitura ODS, ať už to proběhne rychle nebo pomalu,“ doplnil Znoj. Podle něj nezůstane stranou tohoto procesu prezident Klaus a Petr Nečas si zřejmě vytrpí úpadek své strany až na samu mez.

Podle Šaradína se nicméně Klaus nebude pokoušet o vypsání předčasných voleb. „V každém případě si myslím, že prezident bude usilovat o setrvání této vlády, byť v pozměněné podobě. Pokud má další politické ambice, předčasné volby by se mu zatím nehodily,“ uvedl Šaradín pro Deník Referendum.

Taktéž podle Jelínka je pravděpodobné, že se Klaus chopí příležitosti a pokusí se ovlivnit další politická jednání - ať už o vládě, nebo o volbách. „Jeho cíl bude jasný: vytvořit si předpolí pro aktivní návrat na politické výsluní. K tomu mohou vést jak konstruktivní prezidentovy kroky, stejně tak ale i zvýšení chaosu,“ uvedl Jelínek.

„Mimochodem, dnešní události by měly být výzvou, abychom příštím, už přímo voleným prezidentem, učinili vypočitatelného týmového hráče, který nebude stranám házet klacky pod nohy,“ uzavřel Jelínek.