V pondělní podvečer měli voliči obvodu Brno-střed ojedinělou možnost zúčastnit se debaty bezmála všech kandidátů do Senátu. Akce, kterou v restauraci Thalia pořádala organizace Muzeum bezpráví povýšeného na zákon, trvala okolo dvou hodin, během nichž měli přítomní možnost vyslechnout si názory senátních kandidátů na téma korupce v České republice.

V obvodě Brno-střed kandiduje celkem deset politiků, debaty se jich zúčastnilo nicméně pouze osm. Zatímco Petr Kováč ze Sdružení nestraníků se omluvil z důvodu nemoci, Daniel Rychnovský z KDU-ČSL a Richard Svoboda z ODS organizátorům vzkázali, že mají jiné povinnosti.

Před přítomnými diváky tak své politické představy a program, se kterým se ucházejí o hlasy voličů, představili Patrik Doležal z Pirátů, Rostislav Vyzula kandidující jako nezávislý s podporou Babišova uskupení ANO 2011, Martin Říha z KSČM, Stanislava Slavíková z ČSSD, národní socialista Viliam Záthurecký, Karel Rais z TOP 09 a Eliška Wagnerová, která kandiduje jako nezávislá s podporou Strany zelených.

V úvodu se všichni přítomní vcelku pochopitelně shodli v kritice korupčních praktik ve veřejné správě od komunální po centrální úroveň. Navzdory této počáteční shodě byli přítomní postupem času svědky vzájemného se vymezování. Pokud jde o reakce diváků, hlasité pozitivní zpětné vazby se dočkali Rostislav Vyzula, Eliška Wagnerová a Stanislava Slavíková. V této souvislosti je ale třeba upozornit, že debaty se zúčastnilo jen několik desítek lidí.

Akce to byla přesto pozoruhodná, přítomní totiž mohli rozlišit schopnosti jednotlivých kandidátů zaujmout jasné stanovisko a představit konkrétní praktická opatření, jež by měla zapůsobit jako lék na korupční praktiky. „Základní kámen boje proti korupci je transparentnost, a to neomezená,“ zdůraznil hned v úvodu kandidát Pirátů Patrik Doležal. Podle něj je navíc potřeba omezit vliv volených zástupců na chod úřadů. „Nesmíme nadále odkládat zákon o veřejné službě,“ dodal.

Podle Rostislava Vyzuly je naivní myslet si, že budeme kdy schopni korupci zcela zničit. Přesto je podle jeho slov v boji s korupcí potřeba použít klasické nástroje známé z demokratický zemí na západ od našich hranic. Kromě Doležalem zmíněné transparentnosti a zprůhlednění rozhodování politiků i úředníků zdůraznil nutnost zavést povinnost expertních analýz, jejichž prostřednictvím by veřejnost měla možnost zjistit běžné ceny týkající se státních zakázek.

Martin Říha z KSČM pak zopakoval protikorupční recept své strany. Podle něj by všichni politici a úředníci měli povinně předkládat majetková přiznání. „V případě, že někdo zbohatne více, než kolik je schopen si vydělat, přistoupil bych k razantnímu zdanění nedoložených peněz,“ uvedl Říha. Záthurecký pak nastínil protikorupční program národních socialistů, jehož součástí je požadavek transparentních a průhledných kroků všech úřadů.

Eliška Wagnerová následně vyjádřila souhlas v podstatně se všemi svými předřečníky, nicméně zdůraznila, že je nutné například zprůhlednění rozhodování politiků a úředníků dotahnout do konce. Zmínila potřebu transparentního rozhodování kolektivních orgánů a zdůraznila, že ve většině případů jednací řády nahrávají tajným hlasováním. „To je samozřejmě moment, který nahrává rozličným spekulacím,“ dodala bývalá ústavní soudkyně.

„Tajné hlasování má přitom své opodstatnění pouze při hlasování o personálních otázkách,“ dodala Wagnerová a zdůraznila, že je současně potřeba přijmout zákon o státní službě, který bude jasně definovat cíl a účel. „Takový zákon povede ke stabilizaci státní služby,“ vysvětlila Wagnerová. Sektor, kterému je třeba věnovat zvlášť důslednou pozornost v souvislosti s korupcí, je pak podle Wagnerové zdravotnictví. Poukázala v této souvislosti na praktiky farmaceutických firem a lékařů, kteří si z lékařské praxe učinili výnosný obchod.

Podle Karla Raise pak předpokladem úspěšného boje proti korupci není pouze otevřenost a průhlednost rozhodování. „Je také nutné, aby ten, kdo rozdává, byl kontrolován. A ten, kdo kontroluje, musí být mimo ty, kteří rozdávají,“ vysvětlil kandidát TOP 09. Stanislava Slavíková z ČSSD nakonec zdůraznila potřebu zavedení registračních pokladen a majetkových přiznání.

Druhá otázka organizátorů se týkala mnohaleté kauzy prodeje brněnského paláce Jalta. Již v roce 2004 se tu totiž zastupitelé rozhodli koupit zchátralou budovu. Součástí plánu přitom bylo, že do ní nastěhují své úředníky. Výměnou tehdy majiteli Jalty nabídli pět lukrativních nemovitostí. Problémem je, že úředníci dodnes sedí ve svých původních kancelářích, navíc Jalta i nadále chátrá.

Je pochopitelné, že se v případě této konkrétní a prokazatelně kontroverzní věci stanoviska kandidátů takřka nelišila. Všichni poukazovali na netransparentní prodej budovy, nestandardní hlasování zastupitelů či na neexistenci posudku o ceně stavby. Eliška Wagnerová nicméně zmínila zajímavý moment, který se sice týkal problematiky prodeje paláce Jalta, avšak současně měl přesah ke kompetencím senátorů.

Wagnerová účastníky debaty upozornila, že by nemělo být nikterak velkým problémem dohledat detaily související s tehdejším rozhodováním brněnských politiků a případně ve věci podat trestní oznámení. Přítomným divákům současně připomněla, že je v pravomoci senátorů účastnit se jednání zastupitelstva. „Pokud budu zvolena, považuji za svou povinnost se v podobných případech zastupitelstva účastnit. A to tak, abych účinně zastupovala zájmy veřejnosti,“ slíbila Wagnerová.

Poté padlo několik dotazů z řad přítomných diváků. Mezi nejzajímavější patřil dotaz položený všem kandidátům, zda-li se v případě svého zvolení vzdají dosavadních pracovních pozic a budou tak funkci senátora vykonávat na plný úvazek.

Zatímco Vyzula s Raisem uvedli, že nespatřují problém v souběhu funkce senátora se svým stávajícím zaměstnáním, Slavíková s Wagnerovou trvaly na tom, že si práce senátora vyžaduje člověka celého. Obě se pak shodly také v odpovědi na otázku týkající se pro ně nejpodstatnější role Senátu v českém ústavním pořádku.

Zdůraznily přitom roli horní komory jako brzdy a korektora rozhodnutí, jež činí Poslanecká sněmovna ovládaná vládní většinou. „Poslední měsíce potvrzují klíčovou funkci Senátu právě v této souvislosti. Nebýt Senátu, Nečasova vláda prosadila daleko více pro většinu lidí škodlivých zákonů,“ vysvětlila kandidátka ČSSD.