Američtí Republikáni budou mít v nadcházejících volbách poměrně ztíženou volbu. Jediné, čím jsou si jistí, je to, že v Bílém domě nechtějí Baracka Obamu. Dát hlas Mittu Romneymu se ale dost často zdráhají. A to nejen proto, že postrádá jakékoliv charisma, ale také kvůli jeho politické přebíhavosti, neschopnosti předložit starší daňová přiznání nebo jeho údajnému inteligenčnímu deficitu.

Obama na druhé straně také není ideálním kandidátem pro všechny demokratické voliče. Pro některé je umírněný moc, pro jiné málo. Zdá se tedy, že listopadové prezidentské volby v USA, jakkoli jsou důležité, se staly soubojem dvou kandidátů, které v Bílém domě málokdo doopravdy chce. Většina Američanů tak nejspíše bude volit truckandidáta tak, aby nezvítězil kandidát druhé strany.

Vzhledem k tomuto kontextu je o dost těžší přesvědčit americké voliče, aby dali hlas jinému kandidátovi. Nenaplnily se tak obavy Demokratů, že první novinka letošních voleb, takzvané Super PACy, Romneymu za peníze amerických miliardářů prostě koupí dostatek hlasů. Super PACy jsou „nezávislé“, nestátní a nestranické organizace, které na rozdíl od samotných kandidátů nemají omezený rozpočet na pořádání politických kampaní.

Jak to tak bývá, Republikáni měli díky těmto organizacím, které mohou sponzorovat jednotlivci i korporace, několikanásobně (neoficiální odhady hovoří o čtyř- až osmnáctinásobku) více peněz. Ale ani reklamní miliardy prozatím Romneyho do čela prezidentského závodu nepostrčily. V komentářích se tak hovoří o tom, že Super PACy prostě nemají dostatečný vliv a není to takové ohrožení demokracie, jak se na první pohled některým Demokratům mohlo zdát.