Protikorupční organizace Oživení ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla zveřejnila výstupy projektu Hodnocení transparentnosti krajů, jež odhalil nedostatky v několika hodnocených oblastech. Například pouze dva kraje — Praha a Jihočeský — mají na svých stránkách zveřejněnou databázi smluv, které uzavírají.

Taktéž pouze Praha má společně s Jihomoravským krajem vytvořený a schválený etický kodex zastupitele. Naproti tomu etický kodex zaměstnanců chybí pouze ve Středočeském kraji. „Je zřejmé, že krajští zastupitelé nejsou příliš iniciativní v přijímání etických kodexů pro sebe samé, ale u etických kodexů pro zaměstnance kraje jim vůle nechybí,“ uvedl projektový koordinátor Vít Sochovský z Oživení.

Jihomoravský kraj a Praha ovšem zaváhaly jinde. V době hodnocení stále neměly pravidla pro zadávání veřejných zakázek v souladu s dubnovou novelou zákona o veřejných zakázkách. „Lépe si v tomto ohledu nevedly ani Středočeský a Moravskoslezský kraj, kdy jeden pravidla neposkytl a druhý žádná nemá,“ uvedl Jiří Knitl, manažer Fondu Otakara Motejla, který se na Hodnocení krajů podílel.

Ani v jednom z krajů dále neexistují pravidla pro účast volených zástupců kraje v dozorčích radách obchodních společností a pravidla pro jejich odměňování. Žádný z krajů také neumožňuje nahlédnout do přehledu docházky jednotlivých zastupitelů na zasedání.

Kvůli přímé konfrontaci s výsledky hodnocení v předvolebních speciálech Václava Moravce už padly ze strany politiků první sliby na zvýšení transparentnosti. Například hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný se zavázal zveřejnit seznam faktur ještě do konce tohoto volebního období.

Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek pak přislíbil přípravu rozklikávacího rozpočtu již na rok 2013. V Plzeňském kraji vnímají lídři šesti nejsilnějších politických stran chybějící etický kodex zastupitele jako dluh vůči veřejnosti a všichni se shodli na nezbytné nápravě.

Hodnocení krajů bylo sestaveno na základě informací uveřejněných na jejich webových stránkách a odpovědí zaslaných na žádosti o informace podle zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím. Zatímco všechny ostatní kraje tyto údaje poskytly bezplatně a včas, Plzeňský kraj si za vyhledávání informací naúčtoval 8 500 korun.

Hodnocení transparentnosti krajů je projekt, jehož cílem bylo vytvoření vůbec prvního uceleného srovnání krajů ve vybraných oblastech. Cílem celého srovnání je pomoci občanům vytvořit si, nejen v době předvolební, obrázek o fungování krajských samospráv a zároveň být potenciálním podkladem pro práci médií.

Pro hodnocení bylo zvoleno deset témat, která společně pokrývají široké spektrum působnosti samospráv. Konkrétně jde o následujících deset oblastí: přístup k informacím, veřejné zakázky, hospodaření s majetkem, příspěvkové organizace a obchodní společnosti s majetkovou účastí kraje, rozpočet, dotace a granty, etika a střet zájmů, účast veřejnosti na rozhodování, mediální politika, územní plánování.

Hodnocení transparentnosti zkoumá a vyhodnocuje postoj krajů z pohledu informační otevřenosti. Projekt posuzoval vstřícnost při zveřejňování klíčových informací o jednotlivých oblastech, dostupnost informací, ale také ochotu krajů při zavádění některých základních protikorupčních instrumentů, jež s transparentností úzce souvisejí.

Pro každé téma byly podle Oživení předem stanoveny otázky, jež budou hodnoceny, a byla jim také přiřazena určitá bodová hodnota v závislosti na míře jejich pozitivního přínosu z hlediska transparentnosti.

Hodnocení transparentnosti představuje prvotní ukazatel toho, jak si jednotlivé kraje v hodnocených oblastech stojí. Zároveň je ale podle Oživení nutné zmínit, že informační otevřenost je pouze jedním z dílčích kroků, které dohromady pomáhají vytvořit kvalitní samosprávu, jež naplňuje svůj smysl a účel.