Iniciativa ProAlt oslovila dopisem všechny relevantní opoziční subjekty a vyzvala je, aby se v případě volebního úspěchu v nejbližších sněmovních volbách zasadily o zrušení institutu veřejné služby. Podle nové úpravy veřejné služby, která je v platnosti od ledna letošního roku, je totiž každý nezaměstnaný, který je v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce, povinen přijmout nabídku veřejné služby. Pokud tak neučiní, je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání a ztrácí nárok na hrazení zdravotního pojištění a rovněž příjem podpory v nezaměstnanosti či sociálních dávek.

ProAlt považuje takové podmiňování nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při hledání nového zaměstnání za nepřijatelné. Podle Lidy Sokačové a Pavla Němce tím dochází k porušování pojistného principu pro případ nezaměstnanosti a sankce za nepřijetí veřejné služby jsou neúměrně přísné. „Odvedená práce by měla být řádně ohodnocena a lidé pracující ve veřejné službě by měli dostávat za odvedenou práci mzdu. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zavádění bezplatné veřejné služby přispívá jen k dalšímu snižování počtu pracovních míst. Nefunguje rovněž předpoklad, že lidé uplatnění ve veřejné službě si lépe hledají zaměstnání na běžném trhu práce,“ uvedli autoři dopisu.

Podle ProAltu zahraniční zkušenosti, konkrétně z Velké Británie, dokládají, že nezaměstnaní jsou mnohdy v rámci programů povinné pracovní činnosti zařazování do soukromých firem, kde pracují až třicet hodin týdně bez nároku na mzdu po několik týdnů. Podle Němce a Sokačové se i v České republice již děje, že v rámci veřejné služby jsou nezaměstnaní umisťováni do soukromých firem ve „veřejném zájmu“, který ale není nikde v zákoně definován.

„Jako velice problematické vnímáme to, že veřejná služba je vykonávána bez nároku na mzdu. Věříme, že odvedená práce v rámci veřejné služby by měla být řádně ohodnocena a lidé pracující ve veřejné službě by měli dostávat za odvedenou práci mzdu. Taktéž se ukazuje, že zavádění bezplatné veřejné služby přispívá jen k dalšímu snižování počtu pracovních míst,“ uvedli autoři dopisu v analýze, kterou předsedové opozičních stran také obdrželi.

Nová úprava veřejné služby podle nich znamená citelný zásah do práv nezaměstnaných. „V protikladu ke svým cílům stěžuje uchazečům o zaměstnáni opětovný vstup na pracovní trh. Současně přetváří aktivní politiku zaměstnanosti v aktivní politiku nezaměstnanosti, jejímž primárním cílem není vrátit co nejdříve nezaměstnaného zpět na pracovní trh, ale bezplatně ho využívat pro účely obce a jiné subjekty,“ upozornil ProAlt.

V neposlední řadě iniciativa předsedy opozičních stran upozornila, že nová úprava veřejné služby porušuje princip férové tržní soutěže, neboť soukromé firmy využívající bezplatnou práci nezaměstnaných tímto způsobem snižují své náklady a to jim poskytuje konkurenční výhody na trhu. V závěru dopisu pak ProAlt předsedy opozičních stran vyzval, aby se u starostů ze svých stran zasadili o to, aby namísto využívání institutu veřejné služby podporovali vznik nových pracovních míst hrazených z veřejných rozpočtů.

„Věříme, že vyslyšíte naše požadavky týkající se veřejné služby, která výrazným způsobem mění vnímání a realizaci aktivní politiky zaměstnanosti a postavení nezaměstnaných v České republice a zašlete nám informace o postoji Vaší strany k tomuto tématu,“ uzavřeli dopis Lukáš Němec a Linda Sokačová z iniciativy ProAlt.

Podle informací Deníku Referendum na výzvu ProAltu doposud reagovala KSČM a Strana zelených. Sociální demokraté a lidovci ProAltu zatím neodpověděli. Komunisté i zelení v odpovědích zdůraznili, že se stávající podobou institutu veřejné služby nesouhlasí. Místopředseda stínové vlády KSČM pro sociální strategii Miroslav Opálka připomenul, že poslanecký klub jeho strany před důsledky nově zavedených úprav veřejné služby, včetně nepřijatelné „otrocké práce", upozorňoval v celém průběhu legislativního procesu. Předseda zelených Ondřej Liška pak ve své odpovědi zdůraznil, že se v případě institutu veřejné služby nejedná o řešení problematiky nezaměstnanosti.

„Jde ve skutečnosti o zřejmou represi, a jako taková je v demokratické zemi naprosto nepřípustná (v případě, že se člověk nedopouští jednání, které by bylo v rozporu se zákonem). Represivní moment celého systému veřejné služby je evidentní a pro celou společnost ponižující. Nutit člověka pod hrozbou sankcí k činnosti, kterou vykonávat o své vůli nechce, je především v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl Liška v odpovědi ProAltu a dodal, že se tématem bude jeho strana aktivně zabývat i v současnosti, a to nejen po parlamentních volbách v případě získání poslaneckých mandátů.