Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS vládě navrhne dočasný zákaz těžby břidlicového plynu. Uvedl to na pondělní tiskové konferenci s tím, že by se do poloviny roku 2014 měly upravit zákony tak, aby v nich byla jasná pravidla pro používání průzkumných technologií. Během trvání moratoria nebudou povolovány ani průzkumy břidlicového plynu.

„Současná legislativní úprava podle našeho názoru neposkytuje dostatečné právní zajištění celého procesu průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů plynu novými technologickými postupy. Proto je potřebné analyzovat současný právní rámec stanovování průzkumných území, průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a navrhnout právní úpravy tak, aby reflektovaly aktuálně používané technologie a jejich vliv na životní prostředí,“ uvedl Chalupa s tím, že předpokládaná účinnost moratoria je od poloviny října, kdy by se jím měla zabývat vláda.

Podle něj jsou stávající normy zastaralé a nevyhovují moderním technologiím. Současně chce moratoriem na těžbu i průzkum břidlicového plynu předejít případným arbitrážím. Podle Chalupy například v geologickém zákoně chybí, aby projekt prací byl předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA, respektive aby proběhlo zjišťovací řízení podle tohoto zákona.

Podle zákona EIA je sice stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, avšak podle ministra vyjádření krajského úřadu nemá povahu správního rozhodnutí a podmínky z EIA tak není kam zabudovat. Právě podobné nedokonalosti chce ministerstvo životního prostředí během trvání moratoria legislativně napravit.

„Nechtěl bych se dostat do situace, kdy soukromá firma bude po České republice požadovat v arbitráži ušlý zisk jen proto, že česká legislativa nebyla schopná dostatečně kvalitně pokrýt tuto oblast. Mojí ambicí je udělat takovou právní úpravu, která stanoví jasná pravidla hry. To současná legislativa neumožňuje,“ vysvětlil Tomáš Chalupa.

Proti průzkumu i těžbě břidlicového plynu se dlouhodobě vyslovují ekologové i veřejnost z dotčených lokalit. První místopředseda sociálních demokratů Michal Hašek pak v červnu avizoval, že Sněmovně předloží návrh zákona, který v České republice zakáže používání nebezpečné metody hydraulického štěpení hornin, kterou je břidlicový plyn získáván. Taktéž část senátorů chce těžbu břidlicového plynu zakázat.

Na vytvoření navrhovaného zákona se kromě Haška významně podílela také koalice STOP HF, která sdružuje občanské iniciativy z řad občanů, občanských sdružení, zájmových spolků, obcí, měst a krajů, kteří aktivně bojují proti povolení průzkumných vrtů i těžby samotné na našem území.

„Máme před sebou kvalitní návrh zákona, který staví do popředí veřejný zájem ochrany krajiny i lidského zdraví, nad zájmy těžařských společností. Konečná podoba zákona je výsledkem společného úsilí mnoha lidí a jsem velmi rád, že v tak důležité věci, jako je ochrana životního prostředí, jde stranou politická příslušnost,“ uvedl Hašek v červnu.

Odborníci na nevhodnost použití této metody těžby v našich geografických podmínkách upozorňují dlouhodobě. Podle ekologů s sebou těžba břidličného plynu metodou hydraulického štěpení nese množství výrazných environmentálních, zdravotních a sociálních rizik, která by podle nich měla být důvodem úplného zákazu těžby tohoto zdroje na území ČR i celé EU. „Zároveň existují lepší řešení snížení závislosti naší ekonomiky na konvenčních fosilních palivech,“ tvrdí ekologové z Klimatické koalice.

V České republice se vůči záměrům těžit břidličný plyn zvedla velká vlna odporu reprezentovaná starosty a obyvateli mnoha větších i menších obcí z těžbou potenciálně ohrožených regionů. Ohrožené oblasti jsou známé a vyhledávané pro svá přírodní bohatství — Broumovsko a Náchodsko, Český kras a Beskydy — a místní občané a ochránci přírody odmítají připustit, aby krajina jejich domova byla v důsledku těžby ohrožena.

Klimatická koalice už dříve také upozornila na riziko, které podle ekologů v české diskusi dosud takřka úplně chybí. Metoda těžby břidličného plynu totiž podle nich nemá dopady pouze v místě těžby, nýbrž současně významným způsobem přispívá ke změně klimatu.

„Otevírání nových ložisek fosilních paliv je v naprostém rozporu s cílem nepřipustit, aby oteplení přesáhlo hodnotu dvou stupňů Celsia a mělo závažné humanitární a ekonomické důsledky,“ uvedli ekologové s tím, že již existující elektrárny a teplárny, nebudou-li přebudovány na čisté zdroje nebo uzavřeny, vyvolají natolik velké emise oxidu uhličitého z fosilních paliv, že je onen cíl na hranici možností splnění. „V zemi je tak nutno ponechat nejen doposud neotevřená ložiska uhelná, ale též nekonvenční zásoby zemního plynu,“ dodali.

Při těžbě břidličného plynu totiž dochází k významným únikům metanu, jehož vliv na skleníkový efekt je v porovnání s C02 více než 20-30násobný. „Co do produkce emisí skleníkových plynů tak břidličný plyn může vycházet dokonce hůře než uhlí,“ tvrdí ekologové a dodávají, že z hlediska snah zmírnit klimatické změny je těžba břidličného plynu metodou štěpení krokem zpět a jako taková by měla být zakázána.

„Zatímco úniky metanu při těžbě zemního plynu z konvenčních zdrojů se pro těžbu, zpracování i distribuci plynu pohybují mezi 0,4-2 % z celkového vytěženého množství daného vrtu, při těžbě z břidlic je toto množství podle většiny dostupných studií o 40-60 % vyšší,“ vysvětlili ekologové z Klimatické koalice.

Současně upozornili na extrémně vysokou spotřebu vody: na jeden zkušební vrt v Polsku je podle jejich informací použito asi 18 000 m3 vody , což je zhruba průměrná roční spotřeba stovky českých rodin. „Vzhledem k dlouhodobé předpovědi nedostatku vody v regionu střední Evropy je použití takového množství vody neospravedlnitelné,“ nepochybují ekologové.

Při těžbě metodou hydraulického štěpení navíc dochází k rozpraskání podloží, do nějž se vhání směsice vody, písku a množství dalších látek, které jsou potenciálními karcinogeny, nebo jsou na seznamu škodlivin pro ovzduší a vodní zdroje. „Těžba hydraulickým štěpením může zvýšeným výskytem karcinogenů, radioaktivních a jinak nebezpečných látek přivodit kontaminaci podzemních vod, jež jsou v některých oblastech důležitými zdroji pitné vody,“ uvedli ekologové.

Rozdíl mezi přístupem ministerstva životního prostředí a podporovatelů trvalého zákazu metody hydraulického štěpení, a tedy i průzkumy, je ten, že podle názoru ministerstva by se budoucím generacím nemělo upírat právo rozhodnout o tom, zda průzkumy provádět či nikoli.

Jiří Malík ze sdružení STOP HF je ale rozhodnutím ministerstva životního prostředí zklamaný. „Právě tato pozvolná změna nahrává arbitrážím na jedné straně a na druhé straně třeba i nějakému korupčnímu prostředí,“ uvedl Malík pro Český rozhlas.