První místopředseda opoziční ČSSD Michal Hašek se chopil zákonodárné iniciativy, jejímž cílem je zakázat používání nebezpečné metody hydraulického štěpení hornin, kterou je získáván břidlicový plyn. Jak již Hašek avizoval počátkem května po jednání se zástupci oblastí dotčených možnou těžbou, předloží návrh zákona jako svoji poslaneckou iniciativu.

Na vytvoření navrhovaného zákona se podle Haška významně podílela také koalice STOP HF, která sdružuje občanské iniciativy z řad občanů, občanských sdružení, zájmových spolků, obcí, měst a krajů, kteří aktivně bojují proti povolení průzkumných vrtů i těžby samotné na našem území.

„Máme před sebou kvalitní návrh zákona, který staví do popředí veřejný zájem ochrany krajiny i lidského zdraví, nad zájmy těžařských společností. Konečná podoba zákona je výsledkem společného úsilí mnoha lidí a jsem velmi rád, že v tak důležité věci, jako je ochrana životního prostředí, jde stranou politická příslušnost,“ uvedl Hašek s tím, že zákon Sněmovně předloží zákon v nejbližším možném termínu.

Odborníci na nevhodnost použití této metody těžby v našich geografických podmínkách upozorňují dlouhodobě. Podle ekologů s sebou těžba břidličného plynu metodou hydraulického štěpení nese množství výrazných environmentálních, zdravotních a sociálních rizik, která by podle nich měla být důvodem úplného zákazu těžby tohoto zdroje na území ČR i celé EU. „Zároveň existují lepší řešení snížení závislosti naší ekonomiky na konvenčních fosilních palivech,“ tvrdí ekologové z Klimatické koalice.

Ta proto požaduje, aby průzkumné vrty na těžbu břidličného plynu nebyly na území České republiky povoleny a těžba metodou hydraulického štěpení (tzv. frakování) v České republice byla zákonem zakázána. Zástupci klimatické koalice již také vyzvali představitele České republiky, aby se zasazovali o stejný zákaz na evropské úrovni a prosazovali chytřejší a odpovědnější přístup k náhradě konvenčních fosilních paliv: energetické úspory a rozvoj využívání obnovitelných zdrojů.

Konkrétně Klimatická koalice navrhuje investovat část výnosů z aukcí emisních povolenek do energetických renovací českých domů a tím snížit spotřebu zemního plynu. „Snížíme tím zátěž životního prostředí i podíl České republiky na změně klimatu, jejíž dopady budou nejcitelnější pro obyvatele chudých zem,“ tvrdí ekologové.

„Odmítám hazardovat s životním prostředím a lidským zdravím. Vysokou nebezpečnost těžby břidlicového plynu, z důvodu možného úniku chemikálií a vážného znečištění podzemních vod, respektive zdrojů pitné vody i ovzduší potvrdily i mnohé zahraniční studie. Dělat z lidí pokusné králíky je nepřípustné. Prosazení tohoto zákona je jednou z mých priorit“, dodal Michal Hašek.

V České republice se vůči záměrům těžit břidličný plyn zvedla velká vlna odporu reprezentovaná starosty a obyvateli mnoha větších i menších obcí z těžbou potenciálně ohrožených regionů. Ohrožené oblasti jsou známé a vyhledávané pro svá přírodní bohatství — Broumovsko a Náchodsko, Český kras a Beskydy — a místní občané a ochránci přírody odmítají připustit, aby krajina jejich domova byla v důsledku těžby ohrožena.

Klimatická koalice už dříve také upozornila na riziko, které podle ekologů v české diskusi dosud takřka úplně chybí. Metoda těžby břidličného plynu totiž podle nich nemá dopady pouze v místě těžby, nýbrž současně významným způsobem přispívá ke změně klimatu.

„Otevírání nových ložisek fosilních paliv je v naprostém rozporu s cílem nepřipustit, aby oteplení přesáhlo hodnotu dvou stupňů Celsia a mělo závažné humanitární a ekonomické důsledky,“ uvedli ekologové s tím, že již existující elektrárny a teplárny, nebudou-li přebudovány na čisté zdroje nebo uzavřeny, vyvolají natolik velké emise oxidu uhličitého z fosilních paliv, že je onen cíl na hranici možností splnění. „V zemi je tak nutno ponechat nejen doposud neotevřená ložiska uhelná, ale též nekonvenční zásoby zemního plynu,“ dodali.

Při těžbě břidličného plynu totiž dochází k významným únikům metanu, jehož vliv na skleníkový efekt je v porovnání s C02 více než 20-30násobný. „Co do produkce emisí skleníkových plynů tak břidličný plyn může vycházet dokonce hůře než uhlí,“ tvrdí ekologové a dodávají, že z hlediska snah zmírnit klimatické změny je těžba břidličného plynu metodou štěpení krokem zpět a jako taková by měla být zakázána.

„Zatímco úniky metanu při těžbě zemního plynu z konvenčních zdrojů se pro těžbu, zpracování i distribuci plynu pohybují mezi 0,4-2 % z celkového vytěženého množství daného vrtu, při těžbě z břidlic je toto množství podle většiny dostupných studií o 40-60 % vyšší,“ vysvětlili ekologové z Klimatické koalice.

Současně upozornili na extrémně vysokou spotřebu vody: na jeden zkušební vrt v Polsku je podle jejich informací použito asi 18 000 m3 vody , což je zhruba průměrná roční spotřeba stovky českých rodin. „Vzhledem k dlouhodobé předpovědi nedostatku vody v regionu střední Evropy je použití takového množství vody neospravedlnitelné,“ nepochybují ekologové.

Při těžbě metodou hydraulického štěpení navíc dochází k rozpraskání podloží, do nějž se vhání směsice vody, písku a množství dalších látek, které jsou potenciálními karcinogeny, nebo jsou na seznamu škodlivin pro ovzduší a vodní zdroje. „Těžba hydraulickým štěpením může zvýšeným výskytem karcinogenů, radioaktivních a jinak nebezpečných látek přivodit kontaminaci podzemních vod, jež jsou v některých oblastech důležitými zdroji pitné vody,“ uvedli ekologové.

V neposlední řadě podle nich dochází v důsledku těžby metodou štěpení k tvorbě sazí a ke znečištění ovzduší, stejně jako k nadměrné tvorbě hluku. Přestože těžba štěpením probíhá hlubinně, je v jejím důsledku navíc devastována rovněž krajina. Každý vrt totiž zabírá plochu o rozloze několika fotbalových hřišť a v rámci jednoho ložiska bývají až desítky vrtů. V neposlední řadě ekologové upozorňují na to, že místo těžby je zasaženo intenzivní dopravou, neboť se veškerá voda, chemikálie a stavební materiály a stroje dovážejí pomocí nákladních aut a cisteren.