Poznámky k šedesátiletí největší z demokracií
Jakub PatočkaGándhíovská tradice demokracie oplývá intelektuální silou, díky níž může dát odpovědi na současné civilizační otázky. Pro nás je zajímavá i fascinujícími paralelami s tradicí masarykovskou.
Třebaže Indie získala nezávislost na Britském impériu již v roce 1947, teprve od 26. ledna 1950 platí její ústava, která zakotvuje zřízení státu jako federativní, republikánské a demokratické. Podrobnosti necháme nyní stranou, ale podotkněme jen tolik, že den, kdy ústava vstoupila v platnost, se v Indii slaví jako Den republiky a je nejdůležitějším státním svátkem.
Indie je podle počtu svých obyvatel největší demokracií. Pro posuzování velikosti demokracie lze samozřejmě uplatňovat i jiná kritéria a nejběžnější jsou ta, dle kterých vychází jako největší z demokracií Spojené státy.
S nimi Indii pojí nemálo paralel: obě země jsou mimořádně etnicky rozmanité, i když s celkovou rozmanitostí jazykovou, náboženskou i etnickou, jakou oplývá Indie, se žádný jiný stát světa nemůže měřit. Indii například podnes obývá přes 645 původních národů, jejichž příslušníci v úhrnu tvoří osm procent obyvatelstva.
Obě největší demokracie, indická i americká, provázely v posledních šedesáti letech vážné, obdobné potíže: zatímco na Jihu ve Spojených státech bylo běžné lynčování příslušníků černošských hnutí za občanská práva, v Indii podobný osud potkal řadu Sikhů po atentátu na Indíru Gándhíovou.