Z daní financujme sport, nikoli reklamně-sportovní byznys

František Kostlán

Olympijský svátek reklamního trhu je velmi solidně vyfutrován nejen honoráři za účasti v reklamách, nýbrž i odměnami za medaile. Peníze by ale bylo lepší investovat do skutečného sportu.

Po dovolené je krušno. Téměř tři týdny jsem neviděl internet, počítač jsem nechal doma, mobil zapínal až večer a jen na chvíli. Nyní si připadám jako v jiném světě. Asi nejvýraznějším vjemem je Olympiáda, jelikož jde o vrcholnou globální akci.

Někdo se mi snažil namluvit, že proběhl „svátek sportovců pod názvem Olympiáda“. Samozřejmě, že jsem našim fandil, seč mi síly stačily, protože reprezentantům jde skutečně o nejlepší sportovní výkon (ať už jim to vyšlo, či nikoli), ovšem dělat z Olympiády svátek sportovců, jakoby to ostatní kolem neexistovalo, mi přijde pokrytecké.

Koukl jsem do novin a dozvěděl jsem se, že onen svátek reklamního trhu (a právě tím jsou Olympiády v posledním období především) je velmi solidně vyfutrován nejen honoráři za účasti v reklamách, nýbrž i odměnami za medaile. Jestli se dobře pamatuji, naši novodobí sportovní hrdinové dostanou za olympijské medaile půl milionu (bronzová), 750 tisíc (stříbrná) a milion (zlatá). Držitelé medailí z dalších zemí dostanou také nějaké výslužné, tu vyšší, jindy nižší, dle naturelu a možností.

Jediný, kdo závodil čistě pro slávu svou a země své, jsou Britové, kteří za medaili nedostanou nic. Jak ovšem dodávají komentátoři, i jim solidní výsledek zajišťuje dobré postavení na reklamním trhu, pokud ovšem dokážou sami sebe dobře mediálně prezentovat. Dobře to podle „odborníků“ dělá jamajský sprinter Usain Bolt, který inspiroval své kolegy. Ti se nyní při představování účastníků běhu těsně před závodem na kameru v jeho duchu pitvoří - a prašule za reklamu jsou doma.

Osobně mě na tom zaujal jiný moment než grimasy všeho druhu: vrcholné soustředění na sportovní výkon není vždy tou nejnutnější věcí. Nejlepší sprinteři světa v čele s Boltem podávají fantastické výkony pár vteřin poté, kdy si sebeprezentačním pitvořením vydělali miliony. Běhají tedy pro radost, chtělo by se vyjeknout, protože už mají vyděláno před začátkem závodu. Jenže ten nejlepší má i nejlepší smlouvy s nadnárodními společnostmi a dalšími soukromými firmami, které dnes určují ráz Olympiády i jiných vrcholných reklamně-sportovních podniků.

Přejme nejen sprinterům peníze za reklamy, medaile a prémie za světové rekordy. Jen o tom, prosím, přestaňme hovořit jako o sportu. Jde o byznys - a nic proti němu, vždyť i tak nám jejich skvělé výkony přinášejí radost a potěšení. Je jen dobré nazývat věci pravými jmény.

Pod slovem SPORT si představuji klučicí fotbalové zápolení či holčičí vybiku na plácku mezi domy, kde jedinou „odměnou“ je domácí buchta právě vytažená z trouby.

Jinak to ovšem vidí naši představitelé Českého olympijského výboru a dalších sportovních organizací a svazů. Stát prý musí více a ještě více peněz dávat na SPORT, jinak příště přivezeme medailí mnohem méně a naše reprezentace zajde na úbytě. Popravdě řečeno: není zas tak důležité, kolik medailí čeští sport-byznysmeni odkud přivezou, mnohem více než obchod by nám měl ležet na srdci sport - především to, aby sportovalo co nejvíce dětí a mladých lidí. Byznys ať si pomůže sám — za své, jak je to na trhu obvyklé.

Ale i kdybychom přijali logiku úředníků vrcholového “sportu“, musíme říci jedno: Sáblíková dosáhla nejlepších výkonů po „tréninku na rybníku“, neměla v domácím prostředí k dispozici rychlobruslařskou halu. Mnoho vrcholných sport-byznysmenů získalo medaili, aniž by tréninkový areál v Nymburku byl modernizován. Přitom představitelé Českého olympijského výboru volají právě po tom, aby se tento areál modernizoval.

Po megalomanském projektu Sazky, který i vinou některých představitelů sportovních svazů skončil krachem a ožebračil sportovní svazy, chtějí olympijští úředníci prosadit další megalomanský projekt. Tentokrát v podobě modernizace nymburského tréninkového střediska, stojícího v záplavovém území.

Modernizace by měla být hrazena z velké části z našich peněz prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Namísto financování sportu se tedy po nás chce, abychom se opět nezištně podíleli na soukromém reklamně-sportovním byznysu.

Někdo se námi opět pokouší manipulovat. Jde jen o to, jestli si to necháme i tentokrát líbit.