Když v roce 1912 při pokládání základního kamene dnešní budovy Obchodní akademie v Plzni radil Tomáš Garrigue Masaryk místním, aby si zde založili také vlastní univerzitu, věřil, že by se z dosud zaprášeného maloměsta mezi českým a německým osídlením mohlo stát univerzitní městečko vzdělanců, jakými jsou například Heidelberg, Jena či Lipsko, kde sám studoval, a že tím město výrazně navýší, řečeno sociologickým slovníkem, svůj kulturní kapitál.

Sociální struktura města se tehdy skládala z podnikatelských kruhů, středních vrstev (obchodníci, řemeslníci učitelé atd.) a pracující třídy a hlavním ekonomickým aktérem se stávala Škodovka. V roce 2012 neexistuje v Plzni vyšší třída, vyšší střední třída, která by mohla vytvářet kulturní potenciál, je početně slabá a málo vyvinutá, a zbytek populace je tvořen atomizovanou střední vrstvou, zbytky pracující třídy a sociálně vyloučenými lidmi, žijícími v chudobě, převážně Romy. Naopak zmíněná německá města byla tvořena převážně středostavovskými vzdělanci a pracující třídou. Sociálnímu složení dnešních obyvatel Plzně tudíž odpovídá jejich chování, kdy v komunálních volbách vítězí pravicová ODS, ale také jejich kulturní úroveň a úroveň městských zastupitelů, například Romana Jurečka či Petra Runda.