Hranice selského rozumu
Mikuláš FerjenčíkNa hospodaření vlády se nedá používat analogie s hospodařením domácnosti, jednání národních států zase nevychází z nějaké jejich morálky a jednoduchá řešení jsou ve skutečnosti pastí.
Ačkoli se Pirátská strana řadě lidí zřejmě jeví jako parta geeků, které nezajímá nic než svobodný Internet, probíhá na našem fóru řada diskusí ohledně celé škály dalších témat. Například fungování finančního systému, problematika nezaměstnanosti a sociálních dávek, nebo třeba otázka řešení státního dluhu. V diskusích se ale často vyskytuje past, do které naše uvažování padá. Tou pastí je používání konkrétních příkladů z vlastního zacházení s penězi v debatách o celé ekonomice, případně argumentace osobní zkušenosti v debatě o celospolečenských problémech.
Zřejmě nejbanálnější příklad je porovnání hospodaření vlády s hospodařením domácnosti. Zásadní rozdíl, který ovšem není úplně zřejmý, je v tom, že vláda svými výdaji ovlivňuje i svoje příjmy. U domácnosti tato provázanost není, takže pokud rodina ušetří 10 % výdajů bude mít ušetřené peníze k dispozici. Pokud to samé udělá vláda bude mít k dispozici objem peněz, který se velmi těžko odhaduje. Dokonce se může stát, že bude mít méně peněz než před zavedením úsporných opatření, protože stát je v ekonomice tak velký hráč, že ji sám svým jednáním vytváří.