Aneb o bídě českého mediálního diskurzu ve věci daňových otázek a především pak případová studie o tom, jak k této bídě bohatě a všelice přispělo právě z našich koncesionářských poplatků placené veřejnoprávní médium, jmenovitě Český rozhlas 1 — Radiožurnál dne 9.6.2012.

Jistě by bylo možné uvést desítky, stovky či tisíce příkladů, kdy veřejnoprávní média neinformují objektivně a vyváženě, kdy se redaktoři a moderátoři nechávají strhnout vírem svých antilevicových emocí a názorů k výrokům, které zavánějí porušováním kodexu ČT či ČRo, zásady objektivity a vyváženosti, nemluvě o ustálených obecných postupech, jakémsi lege arti postupu v novinářské práci. Dnes bych se ovšem v zájmu stručnosti soustředil jen na otázky kolem tzv. Dne daňové svobody, tohoto největšího svátku neoliberální smečky kolem pana Schwarze a Ševčíka a především zobrazení tohoto, jistě velikého, svátku v mediálním prostoru.

Nejprve si pojďme krátce ujasnit, co to vlastně takový Den daňové svobody je. Je to pány Ševčíkem a Schwarzem spočítané virtuální rozmezí mezi tou částí roku, kdy podle těchto expertů vyděláváme na různé daně a poplatky placené státu, a tou částí roku, kdy pracujeme, či lépe řečeno, a to  především v případě ekonomů Ševčíka a Schwarze, VYDĚLÁVÁME, tzv. na sebe. V podstatě jde o velmi triviální výpočet, napojený na velmi barnumskou a zjednodušující PR kampaň Liberálního institutu a jemu podobných pravicových think-tanků, který nemá žádnou vědeckou hodnotu, ale zato velký potenciál pro šíření neoliberálních polopravd a propagandy. Vždyť kdo by chtěl pracovat — či v případě klientů těchto pánů, stříhat kupony či uzavírat pozice v pákových derivátech — na stát?

Při bližším a pozornějším pohledu na tento úžasný svátek ovšem uvidíme výrazné trhliny v jeho naleštěném brnění. Jednak, jedná se o průměr, který mechanisticky abstrahuje od skutečného daňového dopadu na různé skupiny obyvatel. Ve stručnosti, člověk žijící pouze z výnosů akcií bude mít den daňové svobody již na přelomu dubna a května — v závislosti na jeho nákupních zvyklostech - či pokud skutečně začne býti účinná Kalouskova daňová reforma, a tedy zrušení daně z dividend, ještě přinejmenším o měsíc dříve. Pánové miliardáři, kteří praktikují zneužívání systému pomocí transferů zisků do daňových rájů, změn domicilu a podobně, pak slaví den daňové svobody již někdy v lednu. Zaměstnanci naopak tento den mají posunutý hluboko do léta.

Tedy ti, kterým pánové z Liberálního institutu nejvíce slouží svými kampaněmi, se nacházejí v diametrálně odlišné situaci, než průměrný daňový poplatník. Ale dosti teoretického úvodu, ten by si ostatně zasloužil samostatný článek, pojďme k jádru věci, tedy propagandistické prezentaci této neoliberální pavědy v našich úžasných veřejnoprávních mediích a nejen tam.