Nebylo toho málo, proč byl vybrán na titul Ropáka roku 1996 RNDr. Josef Kupec, který měl osvědčení MŽP ČR č.j. 15332/4007/OEP/92 jako odborně způsobilá osoba k hodnocení vlivů ekologické zátěže na životní prostředí každého člověka. Argumenty, shrnuté před šestnácti lety pro udělení Ropáka, mohly být časově podmíněné a je jistě účelné se po takové době poohlédnout, zda byly oprávněné.

Tehdejších argumentů bylo pět. (1) Návrh na umístění monitorovacího vrtu v Cementárnách a vápenkách Mokrá; byla obava z kontaminace podzemních vod. (2) Zpracování souhlasného posudku na dokumentaci o hodnocení vlivu stavby „Vodovod Pomoraví“ na životní prostředí. Ten by čerpal finančně nákladným způsobem vodu z chráněného pásma řeky Moravy nad CHKO Litovelské Pomoraví.

(3) Zpracování dokumentace vlivu rekreačního parku Rajchéřov na životní prostředí, likvidujícího zachovalou přírodní krajinu. (4) Zpracování alibistické dokumentace vlivu těžby zlata kyanidem v Kašperských Horách na životní prostředí. (5) Zpracování souhlasného posudku na dokumentaci o hodnocení vlivu stavby vodního díla Malé Březno na Labi na životní prostředí přes očekávanou likvidaci zbytků lužních lesů a lokalit zvláště chráněných druhů organismů.

Co se za těch šestnáct let stalo s posudky, stanovisky, argumenty a zmíněnými místy? Monitorovací vrt (č. 1) snad funguje a bylo by asi možné polemizovat s mírou „předběžné opatrnosti“. (2) U „Vodovodu Pomoraví“, což je od roku 1993 svazek obcí, lze doufat, že čerpání vody je v souladu se zájmy chráněných částí přírody.

(3) Záměr rekreačního parku Rajchéřov byl odbornou i laickou veřejností kritizován tak jednoznačně, že Okresní úřad Jindřichův Hradec vydal dne 24. března 1997 nesouhlasné stanovisko EIA. (4) Loužení zlata kyanidem u Kašperských Hor ani jako „průzkum ložiska“ nebylo povoleno.

(5) Malé Březno, resp. úpravy „vodní cesty“ Labe, jsou trvalkou opakovaných názorů, že „řeky jsou hlavně vodní cestou“, kterou by mělo spravovat Ministerstvo dopravy. A že lodní doprava je ekologická, pouze ušlé finance za nemožnost dopravy při nízkém nebo vysokém stavu vody a při zamrznutí by měl hradit stát. A celkový výsledek pěti „kvalifikovaných“ rozhodnutí Josefa Kupce? Tři jsou špatná, dvě snad neškodící.

Co z toho vyplývá i nadále — a zejména v době současné ekonomické krize? Bohužel v takové době se zdá být životní prostředí a eventuální problémy s ním skutečně pouhou třešničkou na dortu — snad s výhradou hledání podílu na miliardových částkách při likvidaci starých ekologických zátěží.

Především by však čas krize asi měl být dobou hledající reálná řešení skutečných potřeb a ne dobou projektů, hledajících dodatečně svoji potřebnost prostřednictvím slibů finančních přínosů a pracovních míst. I když s úředním razítkem, ale někdy bez ohledu na prostředí a ekologické zátěže — současné i budoucí.

YouTube: Filmový spot s pozvánkou na vyhlášení 20. ročníku ankety Ropák