Těžko říci, jaký efekt může mít Týden neklidu. Jeho podstatou bylo nejspíš hodnotit oblast školství z nadhledu, možná lze říci, že ten týden byl jeden velký happening. Nejspíš to tak bere i vláda, zatím je klid, happening nás neovlivní.

Vtipné byly i slogany, které doprovázely manifestace a protestní shromáždění. Jeden mi ilustroval to, jak je u nás bohužel vnímána politika: „Kdybychom chtěli útlak, triky, vstoupili bychom do politiky.“ Češi na tom v oblasti politické gramotnosti nejsou nejlépe a o politiku se na rozdíl od většiny evropských zemí také nezajímají. Obé spolu samozřejmě souvisí. Efektní slogan však zastiňuje to pozitivní, co politika přináší. Ale to už je obehraná písnička.

Po velmi dlouhé době poskytl Mirek Topolánek politický rozhovor. V Týdnu vcelku hodnověrně popsal současné rozpoložení ODS. Důležité bylo, že z rozhovoru nečpěla zapšklost, s níž čtenáře většinou obtěžují bývalí předsedové politických stran. Na druhé straně Mirek Topolánek zapomněl zhodnotit svůj přínos pro ODS i českou politiku. Zvlášť o Aleši Řebíčkovi mlčel, ale možná na něj nebyl tázán. Také bychom mu měli neustále připomínat jeho označení jedné z evropských smluv: „big shit“.

Topolánkův nástupce v předsednické i premiérské funkci cestoval vlakem. Nebyl to zasmrádlý a zanedbaný vínově červený vagón Českých drah, kterým pravidelně jezdím na trati Olomouc-Břeclav, než přestoupím do něčeho civilizovanějšího. Český premiér seděl v luxusní soupravě směřující do Bruselu. Společníka mu dělal britský premiér: „Petr je velmi dobrý kolega a velmi dobrý přítel.“ Při vší úctě k Velké Británii, měl by mít Petr Nečas jiného spolucestujícího. Velká Británie nemá, nemůže a nikdy nebude mít vzhledem k Evropské unii stejné zájmy jako ČR. Koneckonců ani nynější Cameronova pozice směrem k EU není tím nejvhodnějším postojem a do značné míry ostrovy vede do izolace a oslabuje je. Totéž platí i pro Českou republiku. Jsem zvědav, kdy premiér pochopí, že hra na národní stát už nemá smysl. Jak trefně konstatoval Mirek Topolánek, Petr Nečas však v oblasti zahraniční politiky za sebe nechává mluvit někoho jiného. My bychom panu premiérovi mohli dát propříště jednu důležitou radu. Když cestuje do Bruselu, nemusí až Londýna. Je to zbytečná zajížďka.

Zvlášť povedenou předvolební debatu zažilo Slovensko. Lídr Slovenské národní strany Ján Slota odešel z televizního studia. Reagoval na kritická slova lídra Obyčajných ľudí slovy „zasran jeden“ a právě již zmíněným úprkem. Ze Slovenska však přicházejí i jiná poselství. Například premiérka Radičová kritizuje postoj Petra Nečas a vyzývá jej, aby své stanovisko ohledně „nepodpisu“ fiskální unie přehodnotil.

Václav Klaus konečně prokázal smysl pro humor. Na ústavního soudce navrhl někdejšího poslance ČSSD Zdeňka Koudelku. Ten mj. proslul coby spoluautor protiústavního volebního zákona z časů tzv. opoziční smlouvy. Bravo!