Nepodceňoval bych českého voliče, občana. Myslím si, že republika je příliš malá na nějaké taktické hrátky, mlčení nad tou či onou oligarchií, kmorovskou skupinkou. Topolánkova, Nečasova ODS mluvila o svých kmotrech celkem otevřeně, což bylo bráno některými žurnalisty neprávem jako probíhající očista, ale jako snaha to bylo chváleno. I díky tomu pravicový blok dokázal uhrát nečekané body a vládne. Naopak koncept mistra Paroubka, který říkal, že „žádné černé duše nemáme“, což bylo mnohokrát vyvráceno v konkrétních kauzách, se ukázal jako ten, který prohrál. Neopakujte tedy s místopředsedou Škromachem stejnou chybu, tedy mlčení, zametání pod koberec. Ta výzva „Nebuďme mlčící většinou!“ neříká nic jiného, než pojďme diskutovat o zlepšení demokratických mechanismů ve straně, zlepšení prevence, pojďme diskutovat o otevírání strany občanům, jelikož za ty ve straně jsme. Jestli to vidí někdo jinak, tedy, že mlčení je lékem na neduhy české demokracie, která je mnohdy právem traktována jako mafiánský kapitalismus, tak prostě stojíme na opačné straně.