Národní strategie ochrany práv dětí počítá s tím, že by děti do sedmi let neměly od roku 2016 let končit v ústavech a dětských domovech. Děti do tří let by pak do těchto zařízení měly přestat chodit už od roku 2014. A komplexně by měl nový systém ochrany dětí začít fungovat do roku 2018.

Právě od roku 2018 by se současně měly proměnit nynější ústavy a dětské domovy s tím, že namísto velkých zařízení budou fungovat spíše služby ambulantní a terénní. Peníze na ústavní péči by se pak měly přesměrovat hlavně do nich a do podpory náhradních i vlastních rodin.

Ministr práce a sociálních věcí také plánuje zrušení kojeneckých ústavů, a to už do konce roku 2013. K zákazu ústavů vyzvala Českou republiku mezinárodní organizace UNICEF, která zastupuje práva dětí.

„Chceme do konce roku 2013 dosáhnout toho, aby děti nebyly umisťovány do ústavní péče, pouze do péče individuální. K 1. lednu 2014 nebude umístění dětí do tří let možné, do roku 2016 toto omezení rozšíříme na děti až do sedmi let věku," vysvětlil před časem Drábek.

Podle něj ústavní péči ruší i další evropské země tím, že mění věkovou hranici pro umístění dětí. „Španělsko v těchto dnech zveřejnilo, že ustoupí od umisťování dětí do šesti let do ústavu," uvedl jeden z příkladů ministr práce a sociálních věcí.

Národní strategii ochrany práv dětí ale kritizují experti i opozice. Stínový ministr práce a sociálních ČSSD Zdeněk Škromach pro Deník Referendum uvedl, že změny jsou zatím naprosto nepřipravené a nikdo nedokáže odhadnout, jak to bude v praxi fungovat.

Stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti Michaela Marksová-Tominová z ČSSD je pak sice přesvědčená, že se ústavní péče musí omezit na minimum s tím, že malé děti do ústavů vůbec nepatří, avšak stejně jako Škromach se obává, že do oku 2014 je příliš krátká doba na tak radikální změnu systému v tak citlivé oblasti, která se týká malých dětí.

„Pak jsem ještě skeptická v jednom: pokud nechceme děti v ústavech, znamená to mnohem větší posílení sociální práce a sociálních služeb v práci s rodinami jak biologickými (prevence, aby dítě nemuselo být z rodiny odebráno), tak náhradními. A v dnešní době škrtů ve veřejném sektoru mi to nějak s tím plánem nejde dohromady,“ dodala v rozhovoru pro Deník Referendum Marksová-Tominová.

„Problémem je, že při formálním řešení, které tyto návrhy naznačují by naopak mohlo dojít ke zhoršení podmínek pro děti. Místo péče a výchovy by z toho mohlo být jen Drábkovo opečovávání. A to by stav nezlepšilo, spíše naopak,“ doplnil Marksovou-Tominovou Škromach.

Představitelé dětských lékařů pak dokonce požadují zastavení příprav chystaného rušení kojeneckých ústavů. Postup je podle nich unáhlený, nepřipravený a jde proti zájmu dětí, které v těchto zařízeních jsou.

„Považujeme tento krok za unáhlený, předčasný, nepřipravený a jdoucí proti zájmu dětí umístěných v uvedených zařízeních," uvedli experti v prohlášení, které podepsali představitelé společností pediatrické, neonatologické a dětských praktiků a společnosti sociální pediatrie. Náhradní rodinnou péči podporují. Nesouhlasí ale s tím, aby se ústavy nejdřív rušily, a pak se vytvářel nový systém. Logický by podle nich byl opačný postup.

Strategie ochrany práv dětí vychází z Úmluvy o právech dítěte, kterou podepsalo Československo, v České republice platí od jejího vzniku.

Podle dokumentu by například každé dítě mělo mít právo znát od narození své rodiče. To by se mělo do roku 2015 podle strategie promítnout do českých zákonů. Chlapci a děvčata by také měli mít právo na to, aby se vyslechl jejich názor.

Ucelená právní úprava by měla vzniknout do roku 2016.

Další informace:

Českénoviny.cz Do ústavů se podle návrhu nemají posílat ani děti do sedmi let