Chalupův resort nechává už dva roky volnost kácení, upozorňují ekologové
Vratislav DostálVinou otálení ministerstva životního prostředí může být během blížící se zimy zbytečně pokáceno velké množství zdravých stromů. Za většinu z nich přitom nebudou zasazeny stromy nové, neboť náhradní výsadby lze uložit právě při povolování kácení.
Vinou otálení ministerstva životního prostředí chybí již dva roky vyhláška, která by zamezila nekontrolovanému úbytku zeleně ve městech i volné krajině. Podle Arniky tak lze v současnosti bez povolení pokácet všechny stromy, které ve výši 130 cm nad zemí mají menší obvod než 80 cm. Tohoto obvodu některé pomalu rostoucí dřeviny dosáhnou až kolem padesáti let věku.
„Ministerstvo životního prostředí přislíbilo, že ke zpřísnění parametrů kácení dřevin, tedy zmenšení obvodu dřevin, u nichž je potřeba povolení, dojde alespoň do tohoto léta. Poslední zprávy o přijetí vyhlášky však hovoří o nejbližším termínu jako březnu příštího roku,“ uvedl Jakub Esterka z Arniky s tím, že ministr životního prostředí Tomáš Chalupa sice několikrát deklaroval zájem o ochranu zeleně, nicméně ani za jeho působení zatím ministerstvo vyhlášku nevydalo ani k připomínkování.
„Současný stav se ukazuje jako neúnosný, proto se stromy měly již dávno dočkat lepší právní ochrany“, doplnil Esterka. Přitom už v roce 2009 došlo se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny k odejmutí povinnosti fyzických osob žádat o povolení ke kácení bez výjimky. „To mělo být kompenzování zpřísnění parametrů kácení v novele jeho prováděcí vyhlášce,“ vysvětlil Esterka. Podle něj by tak povolení ke kácení mělo být nutné u dřevin nad 40 cm v obvodu namísto současných 80 cm.
Podle Arniky namísto toho mizí zeleň z center měst a ustupuje i ve volné krajině. „Tato legislativní situace také usnadnila živelnou zástavbu příměstské krajiny i zelených ploch ve městech a obcích stejně jako bezdůvodné kácení zeleně,“ tvrdí pak ekologové.
Podle nich navíc bez povolení kácení nelze nařídit ani náhradní výsadbu zeleně za pokácené dřeviny. „Přitom se může jednat o stromy, které po několik desítek let plně poskytují své služby. Vzrostlý strom denně vyrobí zhruba 1000 litrů kyslíku a za svůj život spotřebuje 24 milionů m3 oxidu uhličitého. Stromy navíc zachytí velké množství prachových částic, se kterými se do lidského organismu dostávají i látky způsobující rakovinu,“ vysvělili ekologové v tiskovém prohlášení s tím, že výrazné kácení tak zhoršuje životní prostředí.
Od doby, kdy poslanci změnili zákon a pro kácení některých dřevin není třeba povolení úřadů, byl již podle Arniky vykácen například sad na pražském Trojmezí, alej v Příbrami, padly desítky stromů v Letňanech či v Klánovicích na pozemcích společnosti, jež zde chce vybudovat golfové hřiště. Kvůli neexistenci nové vyhlášky byla nakonec podle ekologů také zrušena dvousettisícová pokuta pro firmu, která nezákonně pokácela borovicový háj v Brně-Líšni.