V Domě U Zvonu na Staroměstském náměstí má výstavu Bohuslav Rynek. Výstava se velice hodí do roční doby, na Reynkových grafikách člověk vlastně stále trochu vidí listopad, prosince, leden, únor a ještě tak nanejvýš březen. Zlatá záře grafik , z nichž některé jsou obrázky jen tak do dlaně, nikdy nepůsobí letně. Postavám — i zvířecím — je vždycky trochu zima, vždycky jsou hubené, žádná baculatá roztomilost. Zlatá záře Reynkových grafik dosvědčuje nějaké skryté bohatství, to ale není totéž co blahobyt.

Na svatou Barboru byli jsme v hustém dešti v Krušných horách u jediné třešně, která tam daleko široko roste. V tamější nadmořské výšce už třešně nejsou. Tahle se před lety nalomila, převrátila a opřela korunou o zem, její kmen vytvořil jakousi bránu, goticky lomenou, v úhelném bodě je dřevo zkrouceno jako povříslo — ale třešeň žije dál, opírajíc se čelem o zem. Chodíme z ní střihat barborky, ještě se nestalo, že by do Vánoc nevykvetly.