Místopředsedkyně vlády pro boj s korupcí Karolína Peake má hrůzu z Andreje Babiše v politice. Nu dobrá, ale proč se neobává také Víta Bárty? Stěžuje si na to, že A. Babiš využívá mezery na politickém trhu. Stejným způsobem se chovaly Věci veřejné. Mirek Topolánek před přednáškou o korupci, již pořádal Občanský institut, vykazuje z místnosti novináře. Na adresu publicisty z Lidových novin utrousí „ty vole Kaiser“. Přednáška je podle něj pro normální lidi, nikoliv pro novináře. Nabízí se srovnání s jiným předsedou vlády, Vladimírem Špidlou. Cítíte ten rozdíl? Pan Topolánek zúčastněním slibuje, že bude mluvit obecně o korupci, jinak prý to ani neumí. Jeho stranický nástupce ve Strakově akademii kritiky vládních protikorupčních snah považuje za zbytečné. Současný koaliční kabinet proti korupci bojuje razantně a premiér ostatní považuje za lidi, kteří se k partyzánům přidávají těsně před koncem druhé světové války. Takže nikoliv jednotlivé boje, ale už celou válku máme vyhranou?

Organizace Transparency International zveřejnila každoroční index vnímání korupce. Česká republika si opět pohoršila. I když vláda, jak deklaruje její premiér, většinu protikorupčních mechanismů již nastavila, ještě se ovšem nemohly projevit. To může sloužit na jeho omluvu. Dejme tomu. Žádné zázraky nejspíš nemůžeme čekat ani příští rok. Otázka je tu však ještě jedna, a to zásadní. Může být skutečně premiér Nečas zárukou protikorupčního boje, když v podstatě již dvě desetiletí bez slova kritiky pozoroval největší skandály ODS? Občané si to dobře pamatují, proto se nesmí divit, že mu v tomto směru nedůvěřují.

Boj proti korupci je skutečně naléhavou výzvou české společnosti. Premiér, ani vláda samotná nezmůžou nic. Principem české politiky je ovšem neumazat se spoluprací s protivníkem, koaličním partnerem či dokonce nějakým občanským hnutím. Zdánlivá nezávislost ale izoluje a oslabuje. Odboráře podpoří v boji proti korupci stovky lidí, nikoliv tisíce či desetitisíce. Premiér Nečas sice nemůže vítat snahy Andreje Babiše, ale zbytečně v takto NE-ideologické otázce odpuzuje odboráře.

Někteří komentátoři se domnívají, že se něco děje. Že jsme došli k jakémusi bodu zlomu. Padají obvinění na adresu bývalých ministrů, náměstků, a to včetně z nynějších koaličních stran. K prokázání viny je však daleko. Možná padnou i obvinění další, registrujeme v novinách vyšší frekvenci jména bývalého premiéra Grosse, který za sebou nemá žádnou silnější politickou skupinu. Snad se skutečně hýbe cosi na nejvyšší úrovni, i když tomu příliš nevěřím. A co se děje v nižších patrech české politiky? Bohužel nic.

Mirek Topolánek dnes říká, že politiku vždy chápal jako službu veřejnosti, ta mu nyní nechybí. Svého ministra vlády Bartáka hájí tak, že když obviní člena vlády, musí obvinit také premiéra. Očekávali bychom spíše, že bude trvat na důsledném vyšetření celého případu a věřit v nezávislost soudů. Ty mohou pana Bartáka, pokud nebudou důkazy o úplatcích, které měl skrze prostředníka požadovat, osvobodit. Ale věří Mirek Topolánek v nezávislost státních zástupců a soudů? Nevěří, protože sám je kvůli jinému členu vlády (Čunkovi) křivil.

Jsme tedy v bodu zlomu, pokud jde o boj proti korupci? Obávám se, že nikoliv. Podpora zdola musí být razantnější než sliby politických elit. Jinak se nehneme z místa.