Ministerstvo vnitra se chystá šetřit i na politických stranách. Podle návrhu, který resort připravuje, by ale v případě jeho přijetí postihl především malé strany.

Podle nové úpravy zákona o kontrole politických stran a hnutí by se měl totiž snížit základ ročního příspěvku těm partajím, které obdržely ve volbách do Poslanecké sněmovny více než 3 procenta voličských hlasů a také roční příspěvek za mandáty poslanců, senátorů a krajských zastupitelů. Informaci přinesl server Aktuálně.cz.

Příspěvek za volby do Poslanecké sněmovny by podle internetového deníku měl klesnout z nynějších 6 milionů na 4 miliony a 800 tisíc ročně.

„Je to jako se snižováním platů úředníků a politiků - vypadá to na první pohled dobře, ale v praxi to může vést ke shánění černých peněz ve větším rozsahu. Osobně bych byl ne pro snižování státního příspěvku, ale pro větší transparentnost a veřejnou kontrolu," uvedl k záměru pro server politolog Tomáš Lebeda.

Částka 6 milionů - a v budoucnu případně 4,8 milionu - navíc není částkou konečnou. Za každou další jednu desetinu procenta mezi oněmi 3 a 5 procenty získaných voličských hlasů dostává politická strana dalších 200 tisíc korun. A tato částka by se přitom neměnila.

Fakticky by to znamenalo, že snížení v případě přijetí návrhu mnohem výrazněji postihne ty subjekty, které nepřekročí pětiprocentní kvórum nutné pro vstup do Sněmovny a současně obdrží více než tři procenta hlasů: sněmovní strany by tratily pouhou devítinu svých nynějších příjmů, ty malé pak i víc než sedminu.

Například lidovci by tak namísto 8,6 milionu dostali ročně o 1 milion a 200 tisíc korun méně, Suverenita Jany Bobošíkové pak o 2 miliony a 200 tisíc. „V podstatě by to byl návrat před rozhodnutí Ústavní soudu, který prohlásil, že financování malých stran nemá být diskriminační," uvedl pro server Aktuálně.cz Tomáš Lebeda.

Liška, Bělobrádek a Bobošíková: jde o diskriminaci

S politologem Tomášem Lebedou souhlasí i předsedové zelených, lidovců i Suverenity. Jana Bobošíkové pro Deník Referendum uvedla, že příprava novely jednoznačně prokazuje, že se stávající parlamentní strany obávají konkurence. „Za návrhem vidím strach zavedených politických stran z konkurence,“ nepochybuje Jana Bobošíková.

Suverenita se ale podle slov své předsedkyně nakonec navzdory případnému snížení státního přípsěvku do Sněmovny prosadí.

„Podle mne je to především o politické práci mezi lidmi a tak, jako jsme se bez státního příspěvku dostali nad tříprocentní podporu, dostaneme si i přes pětiprocentní kvórum nutné pro vstup do Sněmovny. Tvrdou prací je i tento diskrimanční návrh překlenutelný,“ uvedla Bobošíková v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle předsedy zelených Ondřeje Lišky ale návrh ministerstva vnitra hraje do not především velkým vládnoucím stranám, kterým podle jeho slov nikdy nečinilo problém obstarat si prostředky z neprůhledných kapes, včetně polostátních firem.

„Je samozřejmě další krok k likvidaci malých stran a tím i již omezené plurality českého politického systému. Vedle diskriminačního volebního zákona, který systémově znevýhodňuje voliče ,menších´ stran je to pokus o omezení vlivu těchto stran, hnutí a iniciativ na českou politiku,“ uvedl předseda zelených pro Deník Referendum.

Liška je pak přesvědčen, že namísto snižování příspěvků na politickou činnost by se měla radikálně zpřísnit kontrola stranických financí a otevřít financování politických stran veřejnosti.

„Strana zelených již na jaře představila svůj komplexní návrh zákona o financování politických stran, který přináší osmnáct principů, které zásadně zprůhledňují financování české politiky. Zelení většinu těchto principů již sami a dobrovolně dodržují,“ dodal předseda zelených v rozhovoru pro Deník Referendum.

Taktéž předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nepochybuje o tom, že je návrh ministerstva vnitra diskriminační a populistický. Podle něj by jeho přijetí navíc ještě více propojilo politiku s byznysem.

„V době, kdy se vládní politické strany dokážou finančně obohacovat prostřednictvím ČEZu, Lesů ČR a dalších státních či polostátních firem, a to aniž by to bylo možné prokázat — viz kauza Drobil či ekozakázka — a kdy státní zakázky dostávají firmy bez jasné vlastnické struktury či kdy jsou deklarované náklady předvolebních kampaní řádově jinde, než je realita, to povede k ještě větší závislosti stran na sponzorech,“ uvedl předseda lidovců pro Deník Referendum.

Podle něj by to fakticky znamenalo právě větší propojení byznysu a politiky. „Tomu, kdo pak bude u moci, bude finančně řádově ve větší výhodě než ti, kteří budou v opozici nebo dokonce mimo Poslaneckou sněmovnu. Je toc populismus, který jde proti Ústavě i demokratickým principům,“ uzavřel Bělobrádek.

Další informace:

Aktuálně.cz Stranické kasy mají zeštíhlet, víc to odnesou ty malé