Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby se svým obsahem příliš nevymyká jejímu každoročnímu způsobu "informování". Je vágní, místy nic neříkající, mnohá tvrzení BIS nejsou ničím pádným podložena. Část zprávy, která se údajně zabývá stavem extremismu v ČR, je stěží na úrovni slohové práce studenta střední školy. Do zprávy je napasováno několik "provokativních" míst, nahrávajících povrchnosti médií, aby se měla čeho chytit a nezačala pokud možno rozebírat obsah celého textu či jeho části více do hloubky. Nutno dodat, že obava zpravodajců z analýzy jejich výroční zprávy je oprávněná. Krom již řečeného se velké otazníky vznášejí i nad faktem, že BIS ve zprávě ignoruje politické souvislosti monitorovaného dění.

Hospodská debata

Jaroslav Spurný, jeden z našich nejlepších investigativních novinářů a odborník na danou problematiku, ve svém článku nazvaném A co varování před BIS?, (týdeník Respekt), píše o výroční zprávě BIS i toto:

„Zpravodajci popisují na dvaceti stránkách velmi závažné jevy. Jen namátkou: ekonomické zájmy státu jsou ohrožovány neprůhlednými státními zakázkami. Některé státní podniky, jako třeba Lesy ČR, podléhají tlaku lobbistů a uzavírají nevýhodné smlouvy. Organizovaný zločin prorůstá do státní správy a ,profituje zejména systematickým obohacováním se na veřejných rozpočtech a firmách se státní účastí´. Soudci a státní zástupci se stýkají s kriminálním prostředím a ohrožují řádný výkon justice. Alarmující. Jenže skutečná výpovědní hodnota výroční zprávy BIS nepřesáhne informační hodnotu trochu zasvěcenější hospodské debaty. Oběma chybějí důkazy. Téměř totožné nekonkrétní informace jako letos jsme si přitom mohli přečíst v předchozích zprávách BIS, počínaje rokem 2005.“

Osvěžujícím posunem by podle Spurného bylo, „kdyby nám BIS řekla, co se s jejími informacemi děje. Kolik zločinných soudců a státních zástupců začala na základě informací tajné služby vyšetřovat během posledních let policie? A kolik tunelářů, defraudantů, manažerů státních firem či politiků? O žádném stíhaném státním zástupci, lobbistovi či státním úředníkovi nevíme a evidentně ani neexistují. Pokud se zeptáte BIS, jestli ano, dostanete odpověď, že o konkrétních věcech nepodává informace.“

BIS má poznatky jiných tajných služeb

Pro další příklady úrovně výroční zprávy nemusíme chodit daleko. BIS nás informuje, že nemá žádné poznatky, které by poukazovaly na existenci osob zpracovaných islamistickou ideologií na našem území. "Do některých členských států EU se však vrátili radikalizovaní jednotlivci z oblastí džihádu, často po absolvování výcviku pod vedením některých lokálních teroristických organizací. Zatím nelze s jistotou potvrdit, že se tento počínající trend nemůže dotknout ČR."

Takové formulace jsou pro BIS příznačné. Mnoho slov, která neřeknou nic podstatného. BIS sama zatím nemůže nic tvrdit s jistotou, ale je dobře informována od svých evropských kolegů o jejich činnosti, proto může konkrétněji popsat, co se děje v jiných členských státech EU a dalších zemích, než u nás. Ze zprávy se tak například nedozvíme, proč se islamističtí fanatici vyhýbají právě České republice, přestože je „islamistická propaganda velice snadno dostupná především na internetu i v českém prostředí,“ jak BIS sama ve zprávě píše.

Mají tu potenciální teroristé malé zázemí ve fanaticích z mešit, protože těch je tu málo (fanatiků i mešit)? Nebo jsou naši muslimové umírněnější než jinde? Pokud ano, čím to je? Nebo tu žije tak málo muslimů, že by nemohli tvořit silnější zázemí fanatismu i kdyby náhodou chtěli? Nevíme. Tyto informace jsou přitom důležité. Z nedostatku informací pramení na jedné straně islamofobie, na straně druhé neschopnost státu reagovat na skutečné nebezpečí, když přijde. BIS i v  části své zprávy o terorismu ukazuje, že namísto skutečného zkoumání (vyšetřování) provádí spíše odhady - a proto si musí nechat zadní vrátka otevřená dokořán.

Nulová tolerance

Podobné je to z částí výroční zprávy BIS nazvané Extremismus - neonacistická scéna (další kapitoly o extremismu nestojí ani za zmínku, jelikož jsou informací zcela prosté). A nejen proto, že zde chybějí fakta, důkazy i argumenty. Zpráva hovoří o útlumu extremismu v loňském roce. Tento útlum byl podle BIS „poznamenán policejními zásahy v roce předchozím a soudním rozhodnutím o rozpuštění Dělnické strany (DS). Pod vlivem celospolečenského tažení proti pravicovým extremistům došlo k postupnému útlumu většiny jejich aktivit.“

Ano, systematické policejní zásahy měly vliv na útlum činnosti pravicových extremistů. Stála za nimi vláda Jana Fischera, která zvolila způsob boje proti extremismu, běžný v demokratických zemích, a sice nulovou toleranci k porušování zákonů extremisty.

Co ve zprávě BIS chybí

Fischerův kabinet vystřídala v polovině roku 2010 vláda současná, která zvolila přístup diametrálně odlišný, což byl jeden z hlavních důvodů, proč začala činnost pravicových extremistů koncem roku 2010 znovu nabírat na síle. Byla to Nečasova vláda, která svým (ne)konáním pohřbila ono „celospolečenské tažení proti pravicovým extremistům,“ jež BIS správně uvedla jako jeden z rozhodujících momentů, které přivedly extremistickou scénu k útlumu.

BIS ovšem vedle zamlčování podstatného i manipuluje s fakty. Ve zprávě připomíná, že „rok 2010 byl zlomový především pro Dělnickou stranu, která byla dne 17. února 2010 rozpuštěna". Následuje výčet pravd, polopravd a výmyslů (takto namíchanému koktejlu zpravodajci říkají dezinformace) o tom, kterak se Dělnická strana po svém rozpuštění proměnila z vlka v beránka, změnila program, image a názory.

Od počátku však bylo jasné, že jde o vlka v rouše beránčím - Vandasovci předvedli pouze úhybný, krycí manévr. Nejpozději koncem loňského roku bylo znát, že se Dělnická strana sociální spravedlnosti vrací do pozice své předchůdkyně (rozpuštěné Dělnické strany) v podobě pokračujících kontaktů s německými neonacisty, návratu českých neonacistických pouličních rváčů (Národní odpor, Autonomní nacionalisté atd.) na Vandasovy akce, xenofobních výpadů vůči migrantům a lží na adresu Romů, které měly (a mají) za cíl poštvat co nejvíce lidí z většinové části společnosti proti lidem z menšin.

Sám fakt, že si Vandas a spol. loni dávali pár měsíců větší pozor na to, co říkají na veřejnosti, neznamená, že se vzdali ideologie a způsobu „řešení“, které navrhovala rozpuštěná Dělnická strana.

Co BIS zcela přehlédla

BIS ve zprávě zcela pominula loňský soudní proces se žháři z Vítkova, přestože měl na pravicovou extremistickou scénu zásadní vliv. Svědectví o hrůzném činu žhářů, diskuse o výši trestů, výše trestů sama o sobě i tehdejší společenská atmosféra namířená jednoznačně proti rasistickým násilníkům - to vše, společně s dalšími příčinami, přimělo extremisty k vyčkávání, ke stažení se, k dočasnému přechodu od rasistických útoků k internetovým diskusím (a propagandě).

Graffiti, hip-hop

Namísto zásadních informací nás BIS zahrnuje jalovostmi typu tvrzení, že se  krize neonacistické scény mj. projevila i mezigeneračními spory: „Mladí aktivisté prosazovali zavádění nových trendů sebeprezentace jako graffiti a hudební styl hip-hop, což ti starší a konzervativní zásadně odmítali a považovali za zradu ideálů pravicově extremistické­ho hnutí.“ Že se ti mladí na akcích setkávají s těmi starými a společně pokřikují rasistická hesla, BIS již nezmiňuje.

Politická korupce BIS

"Je prostě možné, že se za clonou mlčení změnila BIS z nezávislé služby na vládní agenturu, která se v pátrání zdaleka vyhne všemu, co by mohlo poškodit vládnoucí exekutivu. Bez nadsázky se dá spekulovat, že BIS nese spoluvinu za tuzemské korupční prostředí, protože její opatrnost nahrává tomuto prostředí v politice i ve společnosti...," zamýšlí se nad problémem Jaroslav Spurný a klade si otázku: Není korupce BIS skryta v symbióze tajné služby a vrcholné politiky?

Šéf BIS (Jiří Lang) se nezměnil už osm let, přitom za ty roky nezaznamenal žádný zásadnější úspěch. „Zažívá ve funkci pátého premiéra, počínaje Grossem konče Nečasem. Každý z premiérů měl jiné politické i bezpečnostní zájmy. Lang mohl vyhovět vlastně jejich jedinému společnému zájmu: nechat politiky stranou zájmu bezpečnostních institucí. Výroční zpráva, která nemá žádný vliv a nepřináší návrh nějaké nápravy, je přesně to, co politici potřebují,“ dodává Spurný.

Důvody jalovosti

Spočívají tedy důvody jalovosti zprávy BIS i v tom, že nezahrnuje počínání politiků, či dokonce že od jejich všehoschopnosti úmyslně odvádí pozornost?

Zpráva BIS sice vyzdvihuje opatření vůči extremistům, ale zcela přitom pomíjí politické souvislosti: jako již bylo řečeno, činnost krajní pravice loni potlačila razance vlády Jana Fischera, zatímco za Nečasovy vlády pravicový extremismus naopak velmi rychle posílil.

Současná vláda skončila s nulovou tolerancí k počínání pravicových extremistů a začala se vstřícností vůči nim. Tolerování rasistických a dalších protiromských excesů ministerstvem vnitra, policií, státními úředníky ve městech a obcích a leckdy i přímo představiteli samosprávy, patří k přímým příčinám současné protiromské vlny.

Změna, která se započala již v roce 2010, měla svůj první vrchol v březnu a dubnu 2011, kdy policie nechala pravicové extremisty pokřikovat rasistická hesla při pochodech romskými sídlišti, kdy policie v Krupce rozpustila legální náboženské shromáždění, které se postavilo neonacistům do cesty, na základě metodického pokynu českého ministerstva vnitra. (Policie se zde chovala jako smyslů zbavená, při tomto zákroku se chovala násilně i k faráři, který se právě modlil.)

Radikální změna přístupu k extremistům výrazně napomohla k legitimizaci otevřeného rasismu, což výrazně napomohlo ke vzniku protiromských nepokojů ve Šluknovském výběžku (v souvislosti s rasismem nehovořím o místních lidech z většinové části společnosti, ale o neonacistech, kteří v rámci davové psychózy na svou stranu strhli i některé z těchto lidí).

Proč jde nová vláda na ruku extremistům

Řekněme si to rovnou: tato vláda „své extremisty“ potřebuje. Jde jim od počátku na ruku, protože nikdo nedovede lépe odvést pozornost od skutečných problémů, než oni.

A co je potřeba zastírat?

• Nekonečný seriál o hádkách koaličních stran,
• kauzy jednotlivých politiků i neustálé aféry stranické,
• neschopnost vlády nastartovat skutečné reformy namísto slepě škrtací mašinérie, kvůli níž mj. prudce stoupne kriminalita, protože sociální škrty nejvíce dopadnou na ty nejbídnější,
• fakt, že občané nyní mají složit účet za to, koho volili, a zaplatit ze svého dlouhodobé předražování státních zakázek, rozkrádání, korupci, tunelování, jánabráchismus, populistické rozhazování a neschopnost vlád vybírat daně…

… kvůli tomu (a dalšímu) nám mocní předvádějí zastírací manévry. Za pomoci podobných impotentních dokumentů jako je výroční zpráva BIS či dlouhodobým ignorováním nepokojů na severu Čech - proč by vláda měla začít s řešením problémů, když nepokoje, které jsou na úkor Romů, odvádějí pozornost vskutku dokonale.

Úroveň Bezpečnostní informační služby odpovídá politické korupci, jak ji výstižně popsal Jaroslav Spurný. Obecně by se snad dalo říci, že pokud BIS funguje stejně kvalitně, jako vyznívají její zprávy, je nejvyšší čas ji rozpustit a začít stavět novou na zelené louce. Jenže, jak se zdá, tento stát nepotřebuje výkonnou tajnou službu, ale mocenský nástroj k ovlivňování dění postranní cestou.