Co počít s dobrými zprávami?
Jiří SilnýŘada majetných lidí si vždy uvědomovala, že pro zachování sociálního smíru je potřeba platit daně a podílet se na chodu společnosti. Když se však zvedne vlna dobročinnosti a socialistických prohlášení z řad superbohatých, je to na pováženou.
Všichni už jsme více méně imunní vůči záplavě špatných zpráv, které nás informují o nových a nových katastrofách a hrozivých trendech. Ekosystémy a ekonomika a sociální soudržnost se hroutí na tolika místech, že už je obtížné najít ostrovy relativního klidu. Známé hlasy přinášejí stále nová čísla a obrazy a nové argumenty o tom, co je všechno špatně a co by se asi mělo, ale jsou to většinou hlasy volající na poušti nezájmu nebo v bažinách bezmoci.
Ale objevují se i dobré zprávy.
V červnu letošního roku vydala Klimatická skupina, sdružení významných evropských firem, výzvu, aby si Evropská unie dala za cíl snížení emisí do roku 2020 o 30% vůči roku 1990, a ne o pouhých 20%, které platí jako oficiální cíl. Klimatická skupina není jen tak ledasjaký spolek je tam řada těch známých jmen, kterým tady nemusíme dělat zadarmo reklamu. V době vyhlášení se jednalo o 72 velkých firem s úhrnným počtem 3,8 milionů zaměstnanců a ročním obratem přesahujícím bilion euro. Od té doby počet firem dále narostl. Cestou ke snížení emisí má být podpora inovací a investic do obnovitelných a efektivních energií s cílem zajištění evropské energetické bezpečnosti. Představitelé firem jsou přesvědčeni, že ambicióznější reakce na ohrožení klimatickou změnou přinese nová pracovní místa a zajistí Evropě vedoucí hospodářské postavení ve světě. Zelený kapitalismus, předjíždí politiky zprava. A to si mysleli, že když nechají všechno na trhu, budou korporace spokojené. A najednou po nich chtějí, aby dělali politiku.
Další dobrou zprávou je, že Warren Buffet, ten známý miliardář, si stěžuje, že má malé daně. V New York Times napsal: „Přestaňte rozmazlovat superbohaté!“
Je znechucen z toho, že on a jeho mega-bohatí přátelé jsou vynecháni, když všichni ostatní se musí obětovat. Uvádí, že loni zaplatil na daních necelých sedm milionů dolarů, což je 17,4% z jeho zdanitelných příjmů, zatímco zaměstnanci jeho kanceláře platili ze svých příjmů 33 až 41 %. Buffet své čtenáře socansky poučuje o tom, že daně by měly být spravedlivější a taky po politicích chce, aby se starali. Jakoby mu nestačil ten šílený nápad Bila Gatese, že rozdají polovinu svého majetku na dobročinné účely. Je to úplná epidemie: k rozmařilému rozdávání se zavázaly už desítky miliardářů, i takoví, o kterých jsem nikdy neslyšel. Třeba Walter Scott, jr., který podporuje zejména zoologickou zahradu.
To už snad ani není kapitalismus.
Má snad pravdu Slavoj Žižek, který říká, že kapitalismus se dnes může zachránit už jen pomocí socialismu? Máme se z toho radovat? Máme čekat další dobré zprávy? Odpuštění dluhů? Pokání ratingových agentur? Svěcení žen v katolické církvi? Příští Klausovu knihu s názvem „Jak jsem se mýlil ve všem“? No, i zázraky mají své meze.
Ostatně Žižek to s tím socialismem nepovažuje za dobrou zprávu, i to je mu málo, protože bude-li díky socialismu kapitalismus zachráněn, jsme prý stejně ztraceni. A taky se může stát, že kapitalismus bude zachráněn díky fašismu a to jsme ztraceni tuplem.
Z těch dobrých zpráv, jako by byl cítit závan paniky. Když i ti, kdo ze systému profitují nejvíc, cítí, že se musí honem něco podstatně změnit, tak je asi opravdu zle.
podle Žižka není socialismus žádný předstupeň komunismu, ale jeho hlavní konkurent - ba snad nepřítel.
Socialismus je prý organické začlenění člověka do společnosti, komunismus je princip rovnosti.
Komunismus je svoboda, rovnost, socialismus je něco na způsob fašismu a korporativismu.
O Rotbarde, hochu, to je přece tvůj slovník - kdybys ve svých USA znal Pepu Nose s jeho "tak dlouho se jde doprava až ..."
(totéž např. četba jednoho švýcarského bojovníka za zlatý standard (Boecker?) v jeho knize "Svoboda jménem zlato" - pokud člověk výslovně nepíše o zlatu, tak to je jako kdyby člověk četl Naďu Johanisovou ...
Někdy mám pocit, že v tomto rozlišení Žižek bezmyšlenkovitě plácnul, co ho napadlo.
Jinak ale mám za to, že Žižek má ve své knize "Poprve jako tragedie, podruhé jako fraška" mnoho zajímavých podnětů - např. že základní princip rozdílu budoucí formace oproti té dnešní je přístup k obecně sdíleným statkům (státní je pro Žižka taky forma soukromého - o samosprávném se vyjadřuje podobně).